Cesta: Úvod > Investice > 7 smrtelných hříchů investování

7 smrtelných hříchů investování

Nejčastější chyby investorů, Foto:

Lenost a lakomství vás mohou zničit. A co pýcha, závist, hněv nebo nestřídmost? Všechny tyto hříchy mohou být smrtelné i pro vaše portfolio.

Reklama:

Získejte vysoký výnos až 5% za dva roky

Zhodnoťte svůj vklad ročním úrokem 2,5% p.a. včetně věrnostního bonusu.

Když budete chtít naštvat svého finančního poradce, spořte jako blázni, ale nechávejte dluhy na svojí kreditní kartě. Dluhy na kreditce se úročí výrazně víc než úspory na běžném účtu, takže splatit dluhy by měla být jasná ekonomická priorita. Přesto finanční poradci popisují podobné nesmyslné chování svých klientů. "Můžete jim ukazovat grafy, čísla, můžete se ukroutit na židli a stavět se na hlavu. Někomu však není rady," rozohňuje se Gary Schatsky, poradce z New Yorku.

Ani dobré argumenty zkrátka nemusejí stačit na změnu špatných návyků. Abychom to pochopili, je potřeba se trochu zamyslet nad psychologickými faktory této setrvačnosti.

Investujete do akcií?

Ne, ani se nechystám (43)

Ne, ale chystám se (17)

Ano pravidelně (38)

Jen jednorázově (10)

Hromadění peněz na spořících účtech může být smrtelným hříchem vůči penězům. Podobně jako u jídla v případě obžerství není v takovém případě kapitál využíván optimálně. Podle Schatského lidé začnou uvažovat až v případě, když jim někdo spočítá, kolik je to stojí peněz.

Nestřídmost je však jen jedním ze sedmi smrtelných hříchů. Lze najít finanční paralely i se všemi ostatními. Vyhněte se těmto hříchům, a třeba své portfolio uchráníte od finančního očistce.

Box 1: Psychologie při utrácení

Lístek do divadla stojí 500 Kč. U pokladny jeden divák zjistí, že si lístek doma zapomněl. Druhý divák si chce lístek koupit až na kase, ale zjistil, že někde ztratil shodou okolností právě 500 Kč. Když chtějí oba jít na představení, ve výsledku je to oba stojí 1000 Kč. Podle výzkumů si téměř 90 procent lidí koupí lístek přesto, že ztratilo předtím jiných 500 Kč. Ale jen necelá polovina si koupí nový lístek, když ten původní zapomene doma.

Jedním ze zajímavých faktorů je vytváření "mentálních účtů" (příklad v Boxu 1). Podle tohoto schématu znamená zapomenutý lístek do divadla a kupování nového celkem 1000 Kč na "divadelním účtu", zatímco ztráta 500 Kč a kupování lístku za jiných 500 Kč znamená pouhých 500 Kč na "divadelním účtu". Ve druhém případě mají lidé pocit, že za divadlo dají jen 500 Kč. A přesně tak funguje i chápání úspor a dluhů na kreditních kartách.

Lakomství

I ti nejrozumnější někdy propadnou touze po obřím zisku. Stačí se podívat, jak s rostoucím jackpotem Sportky roste počet sázejících napříč společností. Zkrátka nelze odolat. Je to proto, že lidé přirozeně přeceňují i mizivou pravděpodobnost, pokud jde o velkou výhru, a naopak (viz Box 2).

Pokud podobně jako většina máte sklon propadnout vidině velkých zisků, vyčleňte si na podobná riskantní rozhodnutí (například u spekulací na rizikovější akcie) speciální účet, dejte si limit. Omezte svoje spekulativní obchodování na peníze, které byste jinak stejně utratili za drobné radosti, třeba za ranní kávu nebo sladkosti. Pokud pijete kvalitní kávu, možná vám zbude na spekulace slušný balík, ale budete dál schopni splácet hypotéku!

Box 2: Pět dolarů – padni komu padni

Existuje studie, v rámci níž byl lidem nabídnut kurz 1000:1 na výhru 5 tisíc dolarů a 1:1 na výhru 5 dolarů (tzn. jistota výhry). A naopak kurz 1000:1 na prohru 5 tisíc dolarů a jistota ztráty 5 dolarů. Ve výsledku 70 procent lidí raději hrálo o 5 tisíc dolarů a pominulo jistotu výhry 5 dolarů. Ve druhém případě přes 80 procent respondentů raději odevzdalo 5 dolarů, než by riskovalo (se stejnou pravděpodobností jako u výhry v prvním případě) prohru 5 tisíc.

Pýcha

Zpětně vzato je jedno, jak horlivě voskujete svoje auto nebo nově potahujete sedadla. Nakonec stejně každé auto zreziví a vy se díváte s láskou v podstatě na hromadu šrotu. Podobně jsou lidé pyšní na svůj majetek, místo aby uvažovali nad skutečnou hodnotou svých investic.

Pokud investujeme, vnímáme hodnotu této investice významněji a výše, než jaká na trhu ve skutečnosti je (více v Boxu 3). Ti, kteří uvíznou v této psychologické pasti, drží své investice i ve chvíli, kdy jim trh velí prodávat a poohlédnout se po nějakých jiných, vhodnějších investicích. Řešením je nastavit si limit pro podobné situace, například stop-loss úroveň ceny aktiva, při jejímž dosažení je aktivum automaticky prodáno, a zabrání se tak ještě hlubší ztrátě.

Samozřejmě je úžasné, že se z mnoha zaměstnanců Intel nebo Microsoft stali milionáři díky tomu, že vlastnili obrovské objemy akcií svých společností. Pokud se však akcie zrovna vašeho zaměstnavatele budou tvářit podobně nadějně, nezapomeňte, že osud má někdy své plány s pyšnými pány. A co když zrovna akcie, kterým budete nejvíc věřit, ztratí 75 procent své hodnoty? Pozdě se kát.

Box 3: Co je moje, to je dražší

Lidé oceňují výše vlastní majetek než srovnatelnou věc na trhu. Stejně tak své investice. Příkladem může být výzkum, kde jedna skupina lidí měla uvést nejnižší cenu, za kterou by byli ochotni prodat svůj šálek na kávu. Druhá skupina lidí měla u stejného šálku uvést nejvyšší cenu, za kterou by byli ochotni jej koupit. Prodávající v průměru uvedli cenu 5,75 dolaru, kupující byli ochotni dát 2,25 dolaru.

Kromě toho jsou investoři často pyšní na to, že například mají v portfoliu významné společnosti, nebo firmy, s nimiž jsou jakkoliv osobně spjati. Podle výzkumů lidé například investují mnohem více do akcií společností z jejich regionu, vnímají je jako "ty své" společnosti. Rodičům se vždycky nejvíc líbí jejich děti, i kdyby byly sebeošklivější. Lidé mají například tendence investovat do akcií svých mobilních operátorů. Jenomže u investování se nedá přemýšlet jako u dětí.

Touha

Pokušení na nás číhá na každém kroku – na internetu, v televizi, časopisech, atd. Zapomeňme na pornografii, jde nám o investice. Média nás bombardují informacemi z ekonomiky, finančních a komoditních trhů. Všichni investoři tak mají pocit, že o trzích všechno vědí a obrazně řečeno neváhají střílet, když se pohne lístek na stromě.

Hráči na trhu navíc často reagují na každou malou zprávu, jakmile jim ji agentury nebo samy firmy předhodí. Často je ale daleko efektivnější zkrátka aktiva nakoupit a držet, neřešit drobné výkyvy a pamatovat na důvody původního nákupu. Pokud byla úvodní úvaha opodstatněná, výsledek bude jistě lepší než neustále převažování portfolia.

Box 4: Hvězdy pětiletky padají nejrychleji

Podle studie provedené na příkladu amerických akcií se titulům, kterým v uplynulých pěti letech nejvíce rostly tržby a které měly nejlepší poměr ceny akcie k celkovému cashflow, v dalším pětiletém období dařilo podprůměrně. A naopak. Nakoupit akcie, kterým se několik let v tomto smyslu daří, a držet je bez jasně stanoveného limitu, může znamenat pohromu pro celou investici.

Závist

Je pochopitelné chtít mít v portfoliu aktiva, která mají ostatní, v té chvíli úspěšní investoři. Zahrnutí těchto ziskových aktiv do portfolií ovšem může ve výsledku znamenat těžkou ztrátu. Problém je i v tom, že investoři mají tendenci věřit tomu, že současný trend bude pokračovat dál i v budoucnu. A to i v případě, že jde o trend krátkodobý.

Je velice těžké nepodlehnout tržní mentalitě a nenásledovat slepě současné lídry trhu. Navíc obchodníci často zdůrazňují ziskovost současných akciových hvězd. Podle autora studie trendů akciového trhu (Box 4) Josefa Lakonishoka dokonce ani analytici, kteří by měli mít kompletní informace o jednotlivých společnostech a větší zodpovědnost, často podvědomě předpokládají současnou výkonnost jednotlivých titulů i v budoucnu.

(Andrej Rády, Zajímá vás jaký je šestý a sedmý investiční hřích? Více na Investičníweb.cz)

Oznámkuj srozumitelnost článku: 7 smrtelných hříchů investování