"Na pojistne smlouve mate nedoplatek 2114 korun. Zaplatte na ucet xxx, pojistovna yyy," zněla SMS zpráva, kterou dostal klient jedné z pojišťoven. Promptně vše doplatil, ale už si neověřil, zda účet skutečně patří jeho pojišťovně, což byla chaby, upozorňují experti.
"To je poměrně rozšířená praxe. Má už název, jde o mishing, podobně jako phishing u e-mailů. Banky a pojišťovny, včetně našeho ústavu, takové případy nepřiznají, protože by podkopaly svou důvěryhodnost,“ řekl LN bankový manažer, který si z obav před postihem v zaměstnání nepřál být jmenován.
"Technicky to samozřejmě možné je. Pro dobrého hackera s trochou štěstí tak den práce. Já to ale nedělám," sdělil deníku hacker s přezdívkou Skřiňák.
Ročně posílají banky a pojišťovny v Česku svým klientům nejméně tři miliony SMS upomínek. Množství případů, kdy stokorunové i větší dluhy nevymáhají finanční ústavy, ale hackeři, přitom roste. "Před rokem to bylo zanedbatelné, letos už jde o zlomky procent," upozorňuje bankovní expert.
Jak ale poznat falešnou SMS? "Všechny SMS, které chtějí peníze, jsou podezřelé. Korektní je zpráva, že klient má problém a má se dostavit na pobočku ústavu nebo zatelefonovat," vysvětluje zaměstnanec banky. Finanční ústavy nicméně avizují, že budou využívat SMS zprávy stále více.
-Eva Vanácová | MED
