Češi nemají potřebné úspory. Často ani když na to mají

10. 11. 2016 00:00 - nasepenize autor: Martin Slapnička

Představy Čechů o finančních rezervách neodpovídají doporučení odborníků ani realitě. Pětina obyvatel by z úspor vyžila maximálně měsíc. Pozitivní zprávou ale je, že více než 80 % lidí sdílí informace o svých financích s rodinou a 40 % Čechů řeší, co se stane s jejich finančními produkty po smrti. To vše ukázal letošní průzkum agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci (ČBA).

60 tisíc korun pro rychlé použití a 800 tisíc na důchod, to jsou naše představy o krátkodobých rezervách a naspořené částce na důchod. Částky jsou velmi nízké, neboť podle odborníků by úspory na důchod měly odpovídat nejen představám, ale také očekáváným potřebám v době seniorského věku. Při průměrném měsíčním příjmu v ČR bychom tak na důchod měli mít ušetřeno alespoň milion korun.

Větším problém ale je, že ve skutečnosti nemáme naspořeno ani tolik, kolik si představujeme. Doba, po kterou si jsou Češi schopni udržet stejný životní styl bez jakéhokoli příjmu, se od loňského roku nijak výrazně nezměnila. Téměř pětina Čechů by v případě výpadku příjmu s úsporami vyžila maximálně jeden měsíc a další pětina pouze 3 měsíce. Podle doporučení odborníků bychom si ale krátkodobou finanční rezervu měli udržovat ve výši 6 průměrných měsíčních platů

Psali jsme:

- Do důchodu v 65 letech... Co to znamená pro spoření a peněženku?

- Ani u bank nejsou pojištěné veškeré peníze. Vyznáte se?

„Z mezinárodních průzkumů vyplývá, že Češi jsou poměrně spořivým národem. Problém je, že úspory často zaměňují s šetřením si na něco, a nutnost vytvářet si krátkodobé finanční rezervy a spořit na důchod podceňují,“ říká Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA

O financích má rodina přehled. Ale co bude, až nebudeme?

Čtyři pětiny lidí (81 %) sdílí svoji finanční situaci s rodinou. „Myslím si, že to je dobře. Tím, že o dobré, ale i horší finanční situaci vědí další členové rodiny, lze v budoucnu předejít mnoha nepříjemnostem,“ říká Helena Brychová a dodává, že vzdělanější lidé jsou zodpovědnější. Ti s nejnižším vzděláním se rodině svěřují se svou finanční situací jen v 73 % případů.

Další otázka, kterou se průzkum zabýval, je jak moc Češi řeší, co se stane s jejich bankovním účtem a ostatními finančními produkty po jejich smrti. Celkově se tímto problémem zabývá 40 % populace, i když i zde se odpovědi velmi liší napříč generacemi. „Je celkem logické, že tato, pro mnohé nepříjemná problematika zajímá spíše starší lidi. Mezi seniory je to každý druhý, z mladých do 29 let ji řeší každý čtvrtý,“ uzavírá Helena Brychová.

Tagy: rodina úspory peníze sporeni rezerva

Zdroje: ČBA