Češi patří podle průzkumu ve střední Evropě k nejsolventnějším investorům

Češi patří ve svém regionu k nejsolventnějším, jen zhruba pětina z nich uvádí, že nemá žádné peněžní prostředky, zatímco v Maďarsku to tvrdí 64 procent dotázaných a v Polsku 67 procent.

Vyplývá to z GfK investment Barometru zveřejněného v pondělí.

Téměř tři z deseti respondentů v Evropě (29 %) uvádějí, že nemají žádné peněžní prostředky uložené na bankovních účtech, v akciích, životním pojištění či podílových fondech. V západní Evropě je to jeden ze čtyř (23 %), zatímco ve střední a východní Evropě téměř šest z deseti (58 %). Pro srovnání, v USA pouze jeden respondent z deseti uvedl, že nemá žádná peněžní aktiva (osm procent).

I po roce nejnižších burzovních indexů v celé Evropě sázejí Evropané při výběru investiční strategie stále na jistotu. Určitě (61 %) nebo spíše (29 %) jsou pro bezpečné investování. V tomto směru patří Češi k výjimce, 12 procent uvádí ochotu přijmout při investování vyšší riziko za možnost vyššího zisku. Stejnou odvahu vykazují Američané, o něco vyšší už pouze Švédové (19 %). Naopak např. ve Francii, kde je averze k riskování nejvyšší, jsou ochotna riskovat pouze tři procenta obyvatel.

Akcie a akciové podílové fondy jsou v Evropě méně oblíbené než v USA. Portfolio Evropanů se skládá z akcií z 16 procent a z akciových fondů ze 13 procent, přičemž v USA tento podíl činí 34 procent a 33 procent. Absolutně nejvíce do akcií a akciových fondů investují Švédové, 43 procent do akcií a 45 procent do akciových fondů. Češi tohoto způsobu investic využívají minimálně, v obou případech se k tomuto typu investování hlásí pouze 1,5 procenta respondentů.

K nejobvyklejším způsobům nakládání s peněžními prostředky patří ukládání na spořicí účty nebo krátko a dlouhodobé vklady. V západní Evropě tento způsob využívá 75 procent obyvatel, ve střední Evropě 56 procent. Češi svěřují své finance spořicím účtům v 50 procentech případů.

Na druhé místo v Evropě se řadí různé typy životních pojištění, finance do nich ukládají čtyři z deseti Evropanů (v západní Evropě 45 %, ve střední 24 %). Do životního pojištění vkládá své prostředky 31 procent obyvatel České republiky.

Penzijních fondů využívá více než čtvrtina Evropanů (26 %), obligací 12 procent a obligačních nebo smíšených fondů 11 procent. Češi si na penzi spoří více, než je evropský průměr – ve věkové skupině 30 – 49 let je to plných 50 procent obyvatel. O něco méně ukládají do penzijních fondů starší obyvatelé (50 – 99 let). Ti nejmladší (14 – 29 let) si na penzi spoří prostřednictvím penzijních fondů ve 23 procentech případů, což se téměř blíží celoevropskému průměru u všech věkových vrstev.

"O velké spokojenosti se stávajícím stavem nakládání s investicemi se u Čechů hovořit nedá. Asi 33 procent dotázaných by raději volilo jiné způsoby investic, než jaké jsou v nabídce. U nejmladší skupiny obyvatel (14 – 29 let) by tak učinili dokonce čtyři z deseti respondentů," uvedl Jaroslav Jíra, ředitel pro obchod a marketing GfK Czech. "Více než polovina těch, kteří dnes využívají spořicích účtů a termínovaných vkladů, by raději investovala jinak a například do životního pojištění by dnes už investovala pouhá čtyři procenta obyvatel. Ani ostatní investiční možnosti v nabídce respondenty příliš neoslovují," dodal.

Zhruba čtvrtina respondentů GfK Investment Barometru uvádí, že o rodinných financích rozhoduje jeden z rodiny (muži ve 29 %, ženy v 25 % případů). V polovině domácností rozhodují o úsporách a investicích muž a žena společně. Tři procenta mužů a žen nemají společné prostředky, ale spoří a investují každý sám.

-Dana Rybáková, Mediafax