Občané chápou návrh doby výplaty jako časové omezení výplaty jejich konkrétního důchodu. Komise ale samozřejmě nenavrhuje ukončení výplaty důchodu po uplynutí 20 let jeho pobírání. Komise jen navrhuje, aby výše důchodu a hranice doby odchodu do důchodu byly stanoveny s tím, že průměrná doba občana v důchodu by měla být 20 let.

Zjednodušeně: Pokud bude předpokládaná doba dožití v roce 2050 například 85 let, měl by být věk odchodu do důchodu nastaven na 65 let; pokud průměrná doba dožití bude 88 let, měli by lidé jít do důchodu v 68 letech. Důvodem takového částečného omezení je zřejmě fakt, že Potůčkova komise na základě reálných čísel došla k názoru, že není možné nastavit dobu odchodu do důchodu pevně, například na 60 let, přičemž doba dožití může třeba narůst až na 90 let.

Některá statistická fakta jednoduše nelze ignorovat. Počet osob starších 65 let vzroste v roce 2050 na 3,35 milionu osob, jejich podíl na celkové populaci vzroste z dnešních 16,2 % na 32 %. To vše při započtené migraci cizinců do naší země, která se odhaduje na zhruba 30 000 lidí ročně.

Pokud by stát všem osobám starším 65 let vyplácel v roce 2050 stejný důchod jako dnes, tedy průměrně 11 002 Kč, musela by česká ekonomika do roku 2050 růst o cca 6,5 % ročně. Za posledních dvacet let přitom takovým tempem vzrostla ekonomika pouze dvakrát (v roce 2005 a 2006). Předpokládat tedy tak vysoký růst ekonomiky v budoucích letech je téměř nereálné.

Musí proto dojít k úpravě parametrů na straně důchodů. Existují tři základní možnosti:
– zvýšení daní,
– zvýšení hranice odchodu do důchodu,
– snížení výše průměrného důchodu.

Jakákoli komise, vláda, parlament nebo kdokoli jiný se vždy bude pohybovat v tomto trojúhelníku možností a hledat to nejschůdnější politicky akceptovatelné nastavení.

Již nyní je ale jasné, že v zabezpečení na důchod nelze spoléhat pouze na stát. Existuje mnoho možností, jak se na důchod s dostatečným předstihem připravit. O vhodné variantě se poraďte se svým finančním poradcem.

Autor: Tomáš Rampula, analytik Swiss Life Select