„Reforma nás nepřekvapila, je tam řada věcí, se kterými nesouhlasíme. Zastropování odmítáme,“ sdělil Bendl. „Přivítali bychom jeho zrušení,“ dodal ministr s tím, že společně s partnery z evropské sedmadvacítky bude prosazovat, aby se stop zrušil.
„Evropa hovoří o spravedlivých podmínkách, ale není to pravda,“ reagoval Hašek v souvislosti s dotacemi, které pobírají zemědělci z nových a starých členských států. „Zastropování je špatné,“ souhlasí Hašek, podle kterého je to nevýhodné zejména pro farmáře z ČR, Slovenska, Maďarska a regionu východního Německa.
Stínovému ministru zemědělství se nelíbí ani povinnost nechávat sedm procent půdy ladem. „To může do budoucna znamenat problém,“ myslí si Hašek.
S tímto postojem se ztotožňuje i Bendl, podle kterého je číslo sedm procent příliš mnoho. „Snižuje to konkurenceschopnost českého zemědělství,“ uvedl.
Hašek se domnívá, že v Unii by měly být v otázce dotací nastoleny pro všechny stejné podmínky. S tím ale Bendl nesouhlasí. „Dotace by měly být takové, aby byly nejlepší pro české zemědělce,“ vysvětlil. „Nejlepší by byla Evropa bez dotací,“ míní Hašek.
V minulém týdnu Evropská komise (EK) představila návrh reformy společné zemědělské politiky po roce 2013. V rámci této politiky by se mělo na dotacích vyplácet zhruba 55 miliard eur (1,4 bilionu Kč).
„Komise navrhuje postupné snižování základních dotací nad 150 tisíc eur, a strop je 300 tisíc eur,“ uvedl při této příležitosti eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos.
Návrhy ale musí odsouhlasit členské státy a Evropský parlament. Některé země budou zřejmě kritizovat vyrovnávání rozdílů v platbách pro zemědělce ze starých a nových zemí EU z rozšíření let 2004 a 2007. Zatímco třeba italští či řečtí farmáři dostávají podle agentury Reuters kolem 400 eur na hektar, tak v Lotyšsku je to méně než sto eur.
-Simone Radacicova | MED
