Historie peněz a jejich "zrady"

16. 2. 2016 20:11 - Naše peníze autor: Redakce NašePeníze.cz

Jak je možné, že si za císařství mohl prostý selský lid dovolit zapalovat dýmky penězi? A jakou vzácnost dával kmotříček při křtu nemluvňátku do vínku? A kam se poděly na českém území tehdy obíhající stříbrné peníze? Proč o něčem špatném říkáme, že to „stojí za zlámanou grešli"?

Ilustrační foto

Ilustrační foto,zdroj: freeimages.com

Všechny tyto otázky souvisí s první inflační epizodou znehodnocení kupní síly papírových peněz, ke které došlo na našem území. Nápad Marie Terezie (1717–1780) opřít měnu o emisi nekrytých papírových peněz skončil o padesát let později státním bankrotem a měnovou reformou. 

První papírové peníze u nás

Psal se rok 1756 a rakouská vláda hledala zdroj financování války proti Prusku a snaze ve znehodnocení kupní síly měny. Císařský výnos z roku 1762 tak Vídeňské městské bance (Wiener Stadtbanco) povolil na území rakouské monarchie vydávání papírových peněz. Bankocetle (z německého Banco-Zettel), měly být dočasným platidlem a přechodným řešením – předpokládalo se, že po vítězné válce bude následovat měnová reforma, která zajistí nápravu měny. I tak v oběhu zůstaly půl století, až v důsledku jejich inflačního znehodnocení musela nastoupit měnová reforma.

V první emisi bankocetlí byly tyto peníze vydávány v nominální hodnotě pěti, deseti a dvacet pět zlatých guldenů; o nějaký ten rok později se tiskly již bankocetle s nominálními hodnotami padesát, sto i více guldenů. Bankocetle bylo možné investovat do vládních dluhopisů v minimální hodnotě 100 gouldenů nabízejících 5% roční zúročení. Zatímco zpočátku bylo nařízeno, že bankocetle mají tvořit maximálně 1/3  všech finančních aktiv v oběhu, později už vládní moc povolila ½ všech finančních aktiv. Nakonec se limit zrušil úplně.

Jan Pulkrábek ve Zpravodaji Bystřicko I/2012 citoval dobový zápis dokládající, jak mince z drahokovu mizely z oběhu:  „V r. 1843 bylo přemnoho stříbrných peněz, totiž dvacetníků a tolarů mezi lidstvem v oběhu, kteréžto stříbro se v následujících letech vždy víc a více se málilo neb ztrácelo z obchodu, až posléze docela zmizelo z oběhu a jedině bankonotky a i menší papírové peníze, které se od státu ohledem pro drobení a dodání na vyšší bankonoty tlačit nechat musily, v oběhu ostaly. Stříbrný peníz byl zřídka spatřen a cena stříbra tak vystoupila, že za sto zlatých v stříbrných dvacetnících 120, 130 až i 145 zl. v bankonotkách se platit musilo, přec však k dostání nebylo, neb lid papírových peněz málo si vážil; pročež kdo mohl, ten stříbro schovával a ani se s ním prozradit nechtěl, jedině že sem a tam některý kmotříček při křtu je nemluvňátku do vínku daroval jako vzácnost velikou na památku.“
    

Obrázek 1: První papírové peníze na našem území, tzv.bankocetle, vydané v roce 1762. Padělání bylo mnohem jednodušší než zfalšování ražených mincí – k použití bankocetlí panovala nedůvěra, stříbro se schovávalo do slamníků.

bankocetle

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „bankocetle“

Následovaly válečné rozbroje císařství s Tureckem, s revoluční Francií a napoleonské války. Výdaje na armádu rostly a s nimi i objem vydaných bankocetlí – peníze se tiskly ve velkém. Deficity veřejných financí a válečné reparace znamenající odliv drahokovu do zahraničí pak vedly k další a další emisi bankocetlí s doprovodnými efekty v podobě cenové inflace. Napoleonské války pak Rakousko na přelomu 18. a 19. století přivedly do finanční krize, kapitál v podobě drahokovu začal prchat mimo území monarchie. V roce 1797 byla zastavena směnitelnost bankocetlí za kov, což byl krok k zavedení jejich nuceného oběhu. Stanovený směnný poměr bankocetlí a mincí z drahokovu v oběhu se udržet nepodařilo, špatné inflační peníze zase jednou vytlačily peníze kvalitnější.  Aby byly obíhající mince doplněny, bylo jako měnového kovu v rostoucí míře použito mědi a jiných náhražek. Vydávány byly měděné grešle – odtud pořekadlo „stojí to za zlámanou grešli“.

Obrázek 2: Měděné grešle vytlačovaly z oběhu stříbrné groše, špatné peníze vytlačily z oběhu peníze dobré – je přece raději schovat stříbrný groš než měděnou grešli.

bankocetle2

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „měděná grešle“

Vlivem napoleonských válek se habsburská monarchie natolik finančně vyčerpala, že se císař František I. (1768–1835) snažil děravou pokladnu sanovat poplatky inkasovanými při přepuncování veškerých předmětů z drahých kovů. K nucenému přepuncování došlo na základě patentu ze srpna 1806 platného pro všechny předlitavské země. Opatření nepomohlo a tak v roce 1809 následovalo nařízení k odvodu veškerých stříbrných předmětů, jako byly lžíce, svícny, medaile, apod., mincovním úřadům k roztavení, výměnou za papírové peníze. V roce 1810 již bylo použití bankocetlí ve styku občan – stát zakázáno, daně bylo možné platit jen ve stříbrných mincích.

-Radovan Novotný | Více na Investujeme.cz

Tagy: peníze papírové peníze historie peněz historie ekonomiky

Zdroje: investujeme.cz