Insolvenční rejstřík – zbraň v rukou věřitelů

Pomluva může firmu zničit. Když se v insolvenčním rejstříku objeví informace o zahájení řízení v její věci, obchodní partneři zbystří. Firma je totiž pravděpodobně v úpadku. Nebezpečí spočívá v relativní jednoduchosti zveřejnění takové informace i o firmě, která byla až dosud v poměrně dobré finanční kondici.

V souvislosti s trvající hospodářskou krizí se stále častěji objevují zprávy o úpadku společností, které ještě před nedávnem zdárně rostly, rozvíjely se a neměly nouzi o zakázky a obchodní partnery. Konkurz a úpadek jsou poměrně často skloňovaná slova, primárně spojovaná s ochranou ekonomických zájmů věřitelů dlužníka. Překvapením tedy je, že se ochrana poskytovaná insolvenčním řízením pro mnohé podnikatele stává spíše hrozbou a vyvolává obavy z možného zneužití.

Nejrychlejší alternativou ukončení insolvenčního řízení často bohužel zůstává osobní jednání přímo s podatelem návrhu. To platí zejména v případě, že se navrhovatel proti zamítnutí podaného insolvenčního návrhu odvolá, či tehdy, když jeho návrhu bude vyhověno a odvolání podá dlužník. I v případě rychlého rozhodnutí prvoinstančního soudu je pak nutno počítat s delším časovým obdobím v rámci případného odvolacího řízení.

Rejstříková šikana

Od počátku roku 2008 platí v Česku nový insolvenční zákon. Nová právní úprava zdárně odstranila řadu dřívějších neduhů a zejména první fázi insolvenčního řízení velmi urychlila.

Insolvenční návrh, ať už věřitele či úpadce, je totiž prakticky ihned po svém doručení soudu zveřejněn v insolvenčním rejstříku a řízení je zahájeno. S okamžikem podání návrhu zákon spojuje poměrně podstatné omezení v dispozičních právech úpadce (respektive potenciálního úpadce). Tato osoba se od podání insolvenčního návrhu musí zříci celé řady úkonů a disponování svým majetkem.

Bohužel i tento efektivní nástroj na ochranu zájmů věřitelů a vlastně i dlužníků samých lze zneužít. Zejména v poslední době se značně rozmnožily takzvané šikanózní insolvenční návrhy. O šikanózním návrhu lze hovořit zejména v případě, kdy je insolvenční řízení zahájeno osobou disponující spornou pohledávkou, kterou uplatňuje vůči svému dlužníkovi, u něhož jinak nejsou patrny známky platební neschopnosti.

Jednou z podmínek úpadku je i mnohost věřitelů. Proto se v minulosti objevila pochybná postoupení pohledávek z jednoho věřitele na další osoby, které se následně připojily ke konkurznímu řízení. Toto umělé navyšování počtu věřitelů je naštěstí stávající právní úpravou do značné míry eliminováno. Zákon totiž neuznává pluralitu věřitelů v případě, že je zakládána na existenci pohledávky převedené od insolvenčního navrhovatele v obdobíšesti měsíců před podáním návrhu.

Proč jsou návrhy do Insolvenčního rejstříku oblíbené

Důvody, proč využít insolvenčního řízení k donucení obchodního partnera k požadovaným krokům, jsou poměrně prosté. V zásadě kopírují některé základní principy insolvenčního řízení (viz rámeček Výhody insolvenčního řízení).

Insolvenční návrh je v rejstříku zveřejněn bez prodlení. Stačí v něm přitom uvést skutečnosti, které podle zákona osvědčují úpadek – tedy to, že existuje pluralita věřitelů a platební neschopnost, a doložit svou pohledávku. Provedení dalších důkazů v zásadě postačuje navrhnout. (Věřitel sám většinou dalšími podklady disponovat nebude.) Obchodní společnost, jíž se návrh týká, může sama tato skutečnost vážně poškodit. Řada podniků, banky a jiné instituce totiž monitorují osoby, s nimiž je insolvenční řízení zahájeno. Proto je jasné, že minimálně někteří obchodní partneři budou o zahájení insolvenčního řízení informováni okamžitě. Obavy věřitelů z nutnosti zaplatit náhradu škody, která byla dlužníku způsobena neodůvodněně podaným insolvenčním návrhem, jsou přitom obecně poměrně malé.

Smrticí zbraň

Podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení týkající se fungujících firem se v současnosti rozmohlo zejména v sektoru stavebnictví a developmentu. V tisku se objevily například zprávy o insolvenčním řízení ohledně společnosti Central Group či společnosti AQ Okna.

Praxe ukazuje, že velké společnosti „insolvenční útok“ dokáží přežít. Pro menší podnikatelské subjekty může mít nepodložený insolvenční návrh fatální dopady. Pro firmu totiž neznamená jen omezení určitých dispozic s aktivy. Odrazí se i ve vztazích s obchodními partnery. Ochromit může zejména společnosti, jejichž činnost je v podstatné míře financována bankami. Okamžikem zahájení insolvenčního řízení totiž u dotčeného „dlužníka“ velmi často automaticky dochází k porušení jeho smluvních povinností vůči financující bance. (Součástí smluvních podmínek bank bývá poměrně často ustanovení o tom, že už sama tato skutečnost je může opravňovat k určitým krokům.) Banka pak může například požadovat vrácení poskytnutých finančních prostředků, poskytnutí dodatečného zajištění nebo alespoň zastavit či omezit poskytování dalších zdrojů.

Tato akce pak následně vyvolává domino efekt, při němž podnik často není schopen hradit své závazky tak, jak tomu bylo v minulosti. Obchodní partneři podnikatele, který se objevil v rejstříku, se stávají obezřetnějšími, odmítají s ním uzavírat další obchody, či při dodání zboží požadují platbu předem. V důsledku toho může dojít i ke zhoršení podnikatelovy platební morálky vůči zaměstnancům. Tato situace pak tedy může vést prakticky až ke skutečnému naplnění úpadku i u osoby, která ještě před nedávnem byla zdravá a mohla být předmětem zájmu investorů.

Impérium vrací úder

Dlužníku samému je informace o zahájení insolvenčního řízení v jeho věci sdělena v zásadě hned po zveřejnění v rejstříku. Vzhledem k tomu je velmi dobře možné, že se o dané situaci dozví dříve než jeho obchodní partneři či novináři.

To mu poskytuje šanci zareagovat a tím se aspoň částečně ochránit. Jakmile se dotčený dlužník dozví, že proti němu bylo neoprávněně zahájeno insolvenční řízení, je nezbytné zahájit kroky k nápravě situace – ideálně s pomocí zkušeného právního poradce. Je třeba připravit materiály pro insolvenční soud, které budou vyvracet tvrzení o platební neschopnosti dlužníka – například doklady zpochybňující uplatněné pohledávky a účetní podklady. Insolvenční zákon výslovně stanoví, že dlužník má možnost se k návrhu vyjádřit a že mu pro toto vyjádření musí být poskytnuta dostatečná procesní lhůta.

Zároveň je vhodné připravit okamžitě podklady pro uplatnění nároku na náhradu škody vůči podateli návrhu. Přitom se není třeba omezovat pouze na osobu samu, ale lze přímo postupovat též proti statutárním orgánům navrhovatele. Ti odpovídají za vzniklou škodu společně a nerozdílně. V této souvislosti je nutno upozornit na fakt, že nárok na náhradu škody lze uplatnit pouze v poměrně krátké lhůtě od ukončení insolvenčního řízení.

- V prvním pololetí roku dramaticky narostl počet firemních bankrotů
- Nebezpečí Insolvenčních řízení: milionová minuta
- Máte nějaké dluhy nebo dluží někdo Vám? Insolvenční zákon si zaslouží Vaši pozornost

Více na Profit.cz