Lidem s vyššími příjmy v roce 2017 zdraží sociální pojištění

- Práce autor: Martin Slapnička

Pro rok 2017 se zvyšuje maximální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění. Zaměstnanci s vysokými mzdami a podnikatelé s vysokými zisky tedy  zaplatí za rok 2017 na sociálním pojištění více než za rok 2016. Podívejme se na praktické výpočty.

Ilustrační foto

Ilustrační foto,zdroj: freeimages.com

Sociální pojištění se platí pouze do maximálního vyměřovacího základu (stropu). Z příjmu nad strop se již sociální pojištění neplatí. Naproti tomu pro placení zdravotního pojištění není stanoven žádný strop. Pro celý rok 2017 činí maximální vyměřovací základ 1 355 136 Kč, pro celý rok 2016 činí maximální vyměřovací základ 1 296 228 Kč.

Zvýšení maximálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění nemá vliv na příjmy z pronájmu, z kapitálového majetku nebo z prodeje movitých a nemovitých věcí, neboť tyto příjmy nepodléhají platbě sociálního pojištění.

Placení sociálního pojištění

osob samostatně výdělečně činných se sociální pojištění vypočítá za celý kalendářní rok, přičemž se od vypočteného sociálního pojištění odečtou zaplacené zálohy během roku. Z hrubé mzdy zaměstnance odvádí sociální pojištění během roku zaměstnavatel. Naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, kdy je dosaženo stropu, a v následujících měsících se již sociální pojištění neplatí.

  • Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy a dalších 25 % na sociálním pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel.
  • OSVČ platí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění zaplaceno z minimálního vyměřovacího základu.

Praktický příklad 1)

Zaměstnanec pan Novák bude mít za celý rok 2016 hrubou mzdu 1 500 000 Kč. Na sociálním pojištění je mu jeho zaměstnavatelem z jeho hrubé  mzdy během roku sraženo celkem 84 255 Kč (1 296 228 Kč x 6,5 %) a dalších 324 057 Kč (1 296 228 Kč x 25 %) odvede za zaměstnavatele na sociálním pojištění zaměstnavatel.

Pan Novák bude mít i za rok 2017 hrubou mzdu 1 500 000 Kč. Na sociálním pojištění mu bude jeho zaměstnavatelem během roku sraženo 88 084 Kč (1 355 136 Kč x 6,5 %) a dalších 338 784 Kč (1 355 136 Kč x 25 %) na sociálním pojištění za pana Nováka zaplatí jeho zaměstnavatel.

Při stejně vysoké hrubé mzdě bude tedy panu Novákovi sraženo na zdravotním pojištění více o 3 829 Kč a o 14 727 Kč více na sociálním pojištění  zaplatí za zaměstnance Nováka jeho zaměstnavatel. Pokud by nedošlo ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu, tak by při stejných mzdových nákladech zaměstnavatele mohla být o tuto částku zvýšena (super)hrubá mzda pana Nováka.

Praktický příklad 2)

Podnikatelka paní Procházková dosáhne za rok 2016 hrubého zisku ve výši 2 800 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění bude 1 400 000 Kč (2 800 000 Kč x 50 %). Skutečný vyměřovací základ je vyšší než maximální vyměřovací základ, a proto se sociální pojištění za rok 2016 vypočítá z maximálního vyměřovacího základu 1 296 228 Kč. Sociální pojištění za rok 2016 bude tedy 378 499 Kč (1 296 228 Kč x 29,2 %).

I za rok 2017 dosáhne podnikatelka paní Procházková hrubého zisku 2 800 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ bude opět vyšší než maximální vyměřovací základ. Sociální pojištění se bude tedy počítat z maximálního vyměřovacího základu a bude činit 395 700 Kč (1 355 136 Kč x 29,2 %).

Přestože i v roce 2017 bude sazba sociálního pojištění stejně vysoká jako v roce 2016, tak zaplatí paní Procházková na sociálním pojištění více o 17 201 Kč.

-Petr Gola | Více na Investujeme.cz

Zdroje: investujeme.cz