Podle šetření ČSÚ vzrostly příjmy průměrné domácnosti jen mírně. Zároveň se zvýšil podíl těch, kterým se příjmy snížily. Kromě domácností samostatně činných to byly i domácnosti zaměstnanců s nižším vzděláním a domácnosti nezaměstnaných, těm poklesla podpora v nezaměstnanosti i jiné sociální příjmy.
V roce 2010 dosáhl v české domácnosti průměrný souhrnný hrubý peněžní příjem na osobu 167,4 tisíce korun, což bylo v přepočtu zhruba jen o 100 korun měsíčně více než v roce předchozím. Čistý roční příjem na osobu činil 144,6 tisíce korun, což představovalo jen o něco výraznější zvýšení než u hrubého příjmu, a to v důsledku mírného posílení podílu sociálních příjmů na celkových příjmech a v souvislosti se zvýšením částky slevy na dani za vyživované dítě a nárůstem průměrné výše daňového bonusu.
Příjmy rostly hlavně penzistům a vysokoškolákům
Z pohledu ekonomického postavení osoby v čele domácnosti nejvíce vzrostly příjmy domácnostem důchodců. Jejich čistý roční příjem v přepočtu na osobu dosáhl výše 134,6 tisíce korun, což představovalo meziroční nárůst o 2,6 procenta.
Růst příjmů zaznamenaly také domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním (meziročně +1,2 %), což představuje pomalejší růst než v roce předchozím. Jejich příjmy byly z jednotlivých typů domácností nejvyšší, 172,5 tisíce korun na osobu za rok.
„Příjmová diferenciace mezi příjmy zaměstnanců se tak oproti předcházejícímu roku zvýšila. Čisté příjmy domácností zaměstnanců s nižším vzděláním totiž mírně poklesly, a to na 134,8 tisíce korun na osobu za rok,“ uvedl Jaromír Kalmus, vedoucí Oddělení sociálních šetření ČSÚ s tím, že také příjmy domácností samostatně činných byly nižší ve srovnání s předchozím rokem, jejich čistý roční příjem v přepočtu na osobu činil 161,3 tisíce korun. „Vzhledem ke snížení průměrné měsíční výše podpory v nezaměstnanosti poklesly také peněžní příjmy domácností nezaměstnaných a to na 76,9 tisíce korun na osobu za rok 2010,“ doplnil Kalmus.
Jan Soukup | MED
