„Zatím je velmi obtížné odhadnout celkový dopad globální finanční krize na země střední a východní Evropy. Ale již dnes musí většina společností řešit dopady plynoucí z poklesu poptávky na zahraničních trzích, ze silných národních měn, zvyšujících se cen vstupů, rostoucích komplikací při získání nových úvěrů a to jak tyto události ovlivní tržby a ziskovost,“ říká Petr Knap, partner oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice. Snižování nákladů bylo v podnikání vždy prioritou, ale v současném ekonomickém prostředí je jeho význam klíčový. Z celosvětového průzkumu Ernst & Young provedeného v červenci 2008 ve spolupráci s the Economist Inteligence Unit vyplývá, že určitý program na snižování nákladů funguje ve většině společnostech již dlouhodoběji, ale více než 70 % firem nezaznamenalo žádný efektivní dopad na hospodaření v průběhu prvních tří let po zavedení programu. „Na řadu musí přijít podrobné a systematické analýzy nákladů podniku a způsobu jejich řízení, posouzení produktového portfolia a cenové politiky, transformace nákupu a řízení dodavatelského řetězce, výkonnost v oblasti reportingu, plánování a rozpočtování či zvýšení efektivity v oblasti investic do informačních technologií. Dlouhodobá udržitelnost i další rozvoj organizace by však měly být na prvním místě, i při snižování nákladů,“ dodává Knap. Manažeři by měli rozhodnout, jak nastavit a řídit efektivní programy snížení nákladů, aby měli dlouhotrvající výsledky. Hlavními otázkami, které si nyní musí položit, jsou: Na jakou oblast se v rámci programu na snižování nákladů zaměřovaly společnosti v minulosti a na co se budou orientovat v budoucnosti? Proč jsou programy na snižování nákladů v řadě společností neúspěšné ať už z pohledu krátkodobých nebo dlouhodobých cílů podniků? Jakým způsobem upraví a povedou firmy své programy na snižování nákladů, aby měly pozitivní dopad na výsledky společností? „Je však třeba připomenout i možnost anti-cyklického chování, tj. v recesi selektivně investovat do vybraných tržních segmentů či využít příležitosti nakupovat jiné společnosti za příznivých podmínek“, říká Vladislav Severa, vedoucí partner Ernst & Young pro transakční poradenství. „Na druhou stranu, kritická období jsou zvláště vhodná pro restrukturalizace a zeštíhlení firem, tedy opatření, ke kterým v dobrých dobách nebývá vůle nebo motivace“, naznačuje Severa i pozitivnější aspekty současné situace. Mini-průzkum na téma současná ekonomická situace a její vliv na byznys Z mini-průzkumu provedeného mezi účastníky Executive Party vyplývá, že více než polovina respondentů (53 %) předpokládá, že jejich organizace dosáhne v následujících dvanácti měsících o něco horších výsledků než v roce minulém, celých 40 % se naopak domnívá, že výsledky budou v následujícím roce o něco lepší a jen 7 % počítá se stejnými výsledky hospodaření. Jako reakci na očekávané zpomalení ekonomiky plánují všichni respondenti v roce 2009 účinná opatření. Celých 47 % účastníků chce v roce 2009 snížit náklady a zvýšit efektivitu. Více než jedna čtvrtina respondentů (27%) se zaměří na zvýšení aktivity v prodejní a marketingové oblasti, 7% plánuje změnu struktury financování, ale také počítá s propouštěním. Vybrané komentáře manažerů: Mike Short, CEO, Plzeňský Prazdroj: „Ekonomické cykly probíhají neustále, ale dobře vybudovaná a nastavená dlouhodobá strategie je základním předpokladem pro přežití i ve fázi poklesu. “ Jiří Pavlíček, CEO, Johnson & Johnson, s.r.o.: „Tíže provozních problémů je zasloužený trest za nedostatečnou strategii. Tvorba strategií je nejdůležitějším úkolem vedení společnosti.“ Petr Skrla, COO, RPG Real Estate Group: „Dnešní doba nic převratného nepřináší. Vždy jsem se řídil stejnými zásadami pro „přežití“ – mysli na budoucnost, vybuduj dobré a pevné základy, zaměř se na důležité oblasti, vytvoř si rezervy a připrav se na mimořádné situace.“ Lubor Žalman, CEO, Raiffeisenbank a.s.: „Ignorování toho, že se svět změnil způsobí bance díru ve výsledovce, ale přílišná opatrnost je bude stát zisky a ztrátu tržního podílu.“