Mikropůjčky a půjčky zdarma. Co si k vám (ne)smí věřitel dovolit?

- Úvěry autor: red

Další z příspěvků advokátky se bude věnovat praktickým zkušenostem se společnostmi, které jsou skutečnými "obchodníky s chudou"

Ilustrační foto

Ilustrační foto,zdroj: freeimages.com

Na prvním místě je nutno pojem "obchodník s chudobou" okomentovat.. Z mého pohledu nelze uvedeným pojmem označit postavení věřitele jakým je například pronajímatel, bytové družstvo, SVJ. Přesto i uvedení věřitelé jsou někdy v rámci mediální zkratky, případně v rámci populistického vystupování politických představitelů označováni za obchodníky s chudobou.

Opravdový obchod s chudobou probíhá v rámci poskytování některých spotřebitelských úvěrů a zejména pak při poskytování tzv. "mikropůjček" . V tomto oboru často dochází k flagrantnímu poškozování práv dlužníků. Úvěrující společnosti často účtují nemravné úroky či se spotřebitelům snaží tvrdit, že na dluh nelze plnit částečně či ve splátkách, kdy je pak ze strany těchto společností nabízeno řešení v podobě "prodloužení splatnosti" samozřejmě za poplatek, přičemž při nastaveném způsobu řešení dlužník pod vlivem informací, které mu poskytuje věřitel raději platí opakovaně za prodloužení splatnosti, než, aby uvedenými platbami platil postupně na jistinu dluhu a umořoval tak efektivně poskytnutý dluh. V důsledku podobných způsobů řešení pak dlužník zaplatí věřiteli mnohonásobek původně půjčené částky a přesto na samotný dluh neuhradil vlastně ničeho, není výjimkou, že půjčená částka činila 8.000,- Kč a na poplatcích za prodlužování splatnosti dlužník zaplatil 24.000,- Kč a stále mu však vůči věřiteli existoval dluh 8.000,- Kč. Pokud by dlužník platil na jistinu dluhu a nevycházel z informací věřitele, měl by dluh už 3x splacený.

Popsaný postup je nezákonný a v případě aktivní obrany u soudu nemůže dostát ochrany. Většina těchto společností však spoléhá na skutečnost, že se dlužníci případným soudním sporům nebrání. Vedle poukázání na nemravné pokuty, nezákonné poplatky a obecného porušování práva ze strany popsaných společností je nutno podotknout, že v mnohém lze praktiky hodnotit í jako přestupky či za určitých okolností í jako trestný čin. Ze strany společností je v předsoudní komunikaci často užíváno psychologického nátlaku za pomoci pojmů jako je "exekuce" či "exekutor", které mají vzbudit dojem, že společnost je oprávněna sama exekuci provést a vlastně ji už prování, často se však jedná o plané výhrůžky zaměstnance dané společnosti, který má na starost výběr splátek. Psychický nátlak je pak podporován četností telefonických hovorů, desítkami sms zpráv či emailů denně, apod.

V jednom případě se naše kancelář setkala s výhrůžkou, že příště přijde zaměstnanec společnosti í za asistence policie. jindy zas bylo dlužníkovi vyhrožováno, že se věřitel dostaví na místo pracoviště dlužníka v pracovní době a za přítomnosti dalších osob, případně je přímo tlf. kontaktován zaměstnavatel dlužníka s cílem podpořit efektivitu nátlaku na dlužníka. Samozřejmě se jedná o formu zastrašování hraničící s možným naplněním skutkové podstaty trestného činu vydírání či nebezpečného pronásledování.

Dalším a často zneužívaným institutem je pak rozhodčí řízení. Přes bohatou judikaturu a nynější výslovný zákonný zákaz možnosti rozhodčího řízení u spotřebitelských úvěrů, se lze stále ještě setkat s rozhodčími řízeními zahájeným ze strany úvěrující společnosti, která je ovládána jedním z českých miliardářů. Se společností spřízněný rozhodce legitimní námitky dlužníka bez dalšího jako nedůvodné odmítne a to přestože je daná smlouva pro rozpor s dobrými mravy neplatná, což opakovaně v případě dané společnosti vyslovil i Nejvyšší soud ČR. Důvod? Společnost opět spoléhá na to, že se dlužník nebude aktivně bránit, což se bohužel děje. Dlužník pak často skutečně končí v exekuci, ke které by při včasné informovanosti a včasné obraně vůbec nemuselo dojít.

Odpovědět na otázku proč dlužník v popsaných situacích věří informacím, kterých se mu dostává od věřitele, tedy od osoby, která nikdy nemůže sledovat zájmy dlužníka, ale toliko zájmy své vlastní, neumím (typicky se jedná o informaci o tom, že na dluh nelze hradit částečně a je třeba zaplatit prodloužení splatnosti, přičemž na platbách za prodlužování pak dlužník uhradí i několikanásobek půjčené částky).

Na závěr je nutné připomenout nedávnou novelu zákona o spotřebitelských úvěrech, která by podle aktuálních prognóz měla značně snížit počet subjektů, které budou moci poskytovat úvěry spotřebitelům. Snad uvedené povede k narovnání nezdravého prostředí.

-Mgr. Olga Růžičková, advokát

Tagy: uvery půjčky poradna mikropůjčky půjčky zdarma

Zdroje: Mgr. Olga Růžičková