Německá vláda chce podporovat vývoj baterií, integraci sítí i výrobu
samotných elektromobilů. Guttenberg, který je momentálně
nejpopulárnějším německým politikem, dnes označil vládní cíl za
"ambiciózní, ale uskutečnitelný". Německo má ve vývoji elektromobilů
konkurovat i Spojeným státům a průmyslovým asijským zemím, které rovněž
napřáhly úsilí tímto směrem.
|
- ČSSD chce snížit ceny elektřiny o 20 až 30 procent, další volební lákadlo? - Škoda auto chce vyrábět Superb na elektrický pohon - ČEZ chce na českých silnicích elektromobily |
Ministr, jenž v kabinetu křesťanské demokratky (CDU) Angely Merkelové reprezentuje bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU), zdůraznil, že plán rovněž pomůže naplnit cíle integrovaného energetického a klimatického programu německé vlády. V něm kabinet na svém zasedání na zámku v Mesebergu v roce 2007 stanovil cíl snížit emise CO2 do roku 2020 o 40 procent.
Předmětem "Národního programu rozvoje elektromobility" jsou jednak "čistokrevné" elektromobily, jednak "hybridy", které jako doplňkový pohon využívají palivové články nebo spalovací motor.
Hlavní důraz kladou ministři na dosažení větší efektivnosti akumulátorů. Dnes stojí baterie pro elektromobily až 15 000 eur (přes 385 000 Kč). Navíc jsou relativně velmi těžké a mají "dojezdnost" do 200 kilometrů. Podle sociálního demokrata (SPD) Tiefenseeho musí být během následujících dvou let vyvinuty technologické standardy pro akumulátory a dobíjecí stanice.
Německo už vývoj elektromobilismu výrazně podporuje z letošního druhého konjunkturálního balíčku, jehož součástí je podpora výzkumu a "udržitelné mobility" orientované na budoucnost. Na tyto účely spolková vláda vyčlenila 500 milionů eur. Zájemce o prvních 100 000 "e-mobilů" chce německá vláda v roce 2012 povzbudit vyplacením státní prémie, jejíž výši a formu má stanovit až vláda, která vzejde ze zářijových voleb.
Německý plán se přitom netýká jen osobních osobní dopravy, ale také nákladní dopravy a městských služeb. Vláda proto chce pro své plány získat i obce a města, která budou mít za úkol vybudovat příslušnou infrastrukturu. Její součástí by měly být nejen stanice na odběr elektřiny, ale také například vybudování zvláštních jízdních pruhů a parkovišť pro elektromobily. Mezi pilotní regiony mají patřit největší velkoměsta Berlín, Hamburk a Mnichov nebo oblast Porýní a Porúří.
V závěru padesátistránkového vládního dokumentu se hovoří o ještě dlouhodobějších výhledech. V roce 2030 prý může být v Německu v provozu přes pět milionů automobilů na elektřinu. "Do roku 2050 se může většina dopravy ve městech obejít bez fosilních paliv," věří vláda.
Technologie, které budou v souvislosti s vývojem elektrických článků najdou podle Tiefenseeho uplatnění i mimo automobilový průmysl, kde vyvstane potřeba skladovat elektřinu do zásoby.
Tiefensee ovšem zdůraznil, že "elektromobilita" bude skutečně
ekologická jen tehdy, pokud bude ekologická i samotná výroba elektřiny.
Teprve pak bude podle sociálnědemokratického ministra možné dosáhnout
kýženého cíle nulových emisí CO2 a škodlivin z provozu automobilů na
elektrický pohon. V této souvislosti uvedl, že do roku 2050 by měla být
nejméně polovina elektřiny v Německu vyráběna v "decentralizovaných"
zdrojích, tedy mimo klasické velké elektrárny.














