Kdo může oddlužení využít?
Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník (fyzická nebo právnická osoba), který není podnikatelem[1] a nemá současně ani závazky (dluhy) vzniklé z podnikání,[2] a to spolu s insolvenčním návrhem,[3] nebo pokud takový návrh podal někdo jiný, do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu. Nepodnikající fyzická osoba, i když je v úpadku, obecně nemá povinnost podat insolvenční návrh.
Vzhledem k důležitosti posouzení vhodnosti řešení konkrétní situace oddlužením (zvážení možných negativních následků) a správného vyplnění formuláře návrhu na oddlužení doporučujeme využít právních služeb advokáta.
Jak podat návrh na oddlužení?
Návrh se podává na formuláři vydaném Ministerstvem spravedlnosti, a to u krajského soudu, v jehož obvodu má dlužník bydliště, a nemá-li bydliště, u krajského soudu, v jehož obvodu se zdržuje. Formulář spolu s instrukcemi k jeho vyplnění získáte v sídle každého krajského soudu a na internetu (http://insolvencni-zakon.justice.cz 
).
Pokud si přejete, aby některé z Vašich osobních údajů uvedené v návrhu nebyly v insolvenčním rejstříku (https://isir.justice.cz) veřejně přístupné, musíte o to insolvenční soud požádat při podání návrhu.[4]
Za jakých podmínek lze oddlužení povolit?
Soud povolí oddlužení pouze tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že nezajištění věřitelé[5] obdrží ve výsledku (po úhradě nákladů insolvenčního řízení a uspokojení zajištěných věřitelů z výtěžku zpeněžení majetku, který byl poskytnut jako zajištění) alespoň 30 % svých pohledávek (ledaže by souhlasili s nižším uspokojením), a pokud oddlužením není sledován nepoctivý záměr.
Určení způsobu oddlužení
Oddlužení se provede buď zpeněžením majetkové podstaty (jednorázovým vyrovnáním z prodaného majetku dlužníka) nebo plněním splátkového kalendáře. Vždy se však prodá ten majetek, kterým případně byly pohledávky (závazky) zajištěny.[6] Takzvaní zajištění věřitelé se tedy vždy uspokojí z výtěžku zpeněžení majetku, který byl poskytnut jako zajištění.
O způsobu oddlužení hlasují nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Neshodnou‑li se, rozhodne o způsobu oddlužení soud.
Zpeněžení majetkové podstaty[7] (jednorázové vyrovnání)
Dojde k prodeji dosavadního majetku dlužníka, nebude však již postihován příjem (majetek) získaný později (po zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku).
Plnění splátkového kalendáře
Při tomto způsobu oddlužení musí dlužník po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, kterou by jinak bylo možno srazit při exekuci vymáháním přednostních pohledávek.[8] Dojde však k prodeji majetku poskytnutého k zajištění pohledávek (viz výše).
Zjednodušeně řečeno nebude postižen dosavadní majetek dlužníka (s výjimkou majetku, který je předmětem zajištění), po určenou dobu však dlužník musí vyvíjet maximální snahu o uspokojení věřitelů – vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost (usilovat o získání příjmu), zásadní část příjmu pak odvádět, případně také zpeněžit získané dary či dědictví a poskytnout věřitelům i případné mimořádné příjmy.
Kdo je insolvenční správce?
Osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců oprávněná vykonávat činnost insolvenčního správce na základě povolení (předpokladem je mimo jiné bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání, absolvování zkoušky). Insolvenčního správce ustanovuje soud nejpozději v rozhodnutí o úpadku. Insolvenční správce mimo jiné prodá majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, a dohlíží na to, jak dlužník plní splátkový kalendář.
Může soud zrušit schválené oddlužení?
Ano, dokonce i schválené oddlužení bude zrušeno a dlužníkův úpadek bude řešen konkursem například tehdy, nebude-li dlužník plnit podstatné povinnosti vyplývající ze schváleného způsobu oddlužení, případně ukáže-li se, že nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře.
Jak dlužník dosáhne samotného zproštění dluhů (osvobození)?
Splní-li dlužník řádně a včas své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, osvobodí ho soud na jeho návrh od placení neuspokojené části přihlášených pohledávek i od placení pohledávek nepřihlášených nebo těch, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo.
Za určitých okolností soud může přiznat osvobození i tehdy, neobdrží-li nezajištění věřitelé ani 30 % svých pohledávek (v případě dohody nižší plnění).
Může později dojít k odnětí nebo zániku osvobození od placení pohledávek?
Ano. Osvobození od placení pohledávek soud dlužníku odejme, jestliže do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům.
Osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.
[1] Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů:
„Podnikatelem podle tohoto zákona je:
a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,
d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“
[2] Je na insolvenčním soudu, aby zvážil, zda v konkrétním případě existují rozumné důvody pro to, aby dluhy z dřívějšího podnikání nepovažoval za překážku oddlužení. Bere při tom v úvahu zejména dobu vzniku jednotlivých dluhů, dobu ukončení podnikání, četnost neuhrazených dluhů z podnikání, poměr výše dluhů z podnikání k celkové výši všech dluhů, srozumění věřitele s podrobením dluhu (pohledávky) režimu oddlužení (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 3/2009, ze dne 21. dubna 2009).
[3] Insolvenční návrh je návrhem na zahájení insolvenčního řízení (řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení). Postačí také, pokud na formuláři návrhu na povolení oddlužení v příslušné kolonce vyznačíte, že návrh na povolení oddlužení podáváte zároveň jako insolvenční návrh.
[4] Ustanovení § 422 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona):
„(1) Na žádost fyzické osoby, která učinila příslušné podání, může insolvenční soud rozhodnout, že některé z osobních údajů této fyzické osoby, obsažené v podání, nebudou v insolvenčním rejstříku veřejně přístupné. Takovou žádost lze podat nejpozději společně s podáním, o které jde. Jméno a příjmení takové fyzické osoby insolvenční soud v insolvenčním rejstříku zveřejní vždy.
(2) Nejde-li o fyzickou osobu, která učinila podání, zveřejní se u takové fyzické osoby v insolvenčním rejstříku jen její jméno a příjmení.
(3) V případě postupu podle odstavců 1 a 2 insolvenční soud připojí ke vkládanému podání informaci o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován.“
[5] Nezajištěnými věřiteli jsou ti, splnění jejichž pohledávek není zajištěno prostřednictvím majetku dlužníka (zástavním právem a podobně).
[6] Zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.
[7] Majetkovou podstatou se rozumí majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů.
[8] Nahlédněte prosím do letáku Srážky ze mzdy.
Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
