Stát ve snaze zmírnit růst nezaměstnanosti připravuje pro podniky možnost za určitých podmínek zavést čtyřdenní pracovní týden. Pracovní skupina, ve které jsou zástupci ministerstva práce a financí, odborářů a zaměstnavatelů, navrhuje, aby pracovníkovi na nucené dovolené dával šedesát procent platu zaměstnavatel a dvacet procent stát. Podle ministerstva práce a sociálních věcí zkrácený týden, nazývaný také kurzarbeit, představuje levnější variantu než vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny. Kratší pracovní doba by neznamenala, že by zaměstnanci nechodili do práce. V jednom, nebo ve dvou pracovních dnech v týdnu by se ale mohli účastnit vzdělávacích či rekvalifikačních kurzů hrazených státem.
- Práce: Zdravotní sestry by měly dostat o 15 procent větší plat
- Ztráta zaměstnání: Životní výzva, nebo neštěstí?
- Ženy utíkají před krizí na mateřskou dovolenou
- Lidé postižení krizí se mohou obracet na Linku Ministerstva práce a sociálních věcí
- Firmy: Méně práce nemusí znamenat méně zaměstnanců
"Na středeční schůzce s odboráři a zaměstnavateli jsme se dohodli, že budeme myšlenku kurzarbeitu dál rozpracovávat. Protože ale bude nutné změnit legislativu, nedokážu si představit, že systém začne platit dřív než v polovině roku 2010," uvedla vrchní ředitelka ministerstva práce Marie Bílková.
Systém, který už funguje úspěšně v Německu, má v Česku slušnou naději na zavedení. Neodmítá ho totiž ani ministerstvo financí, které na něj bude muset najít ve státním rozpočtu peníze. "Jestliže mi někdo řekne, jaké konkrétní výhody kurzarbeit přinese, nebudu proti. Nelze však pouze bez přemýšlení použít něco, co funguje v jiné zemi," řekl ministr financí Eduard Janota.
Podmínky fungování ministerstvo zatím řeší. Už nyní je jasné, že půjde o časově omezenou podporu všech firem, které splní určité požadavky - nebudou mít u státu dluhy a bude u nich zaručena určitá perspektiva fungování. Zavedení systému by podle úředníků mělo také omezit zneužívání podpor v nezaměstnanosti.
Kurzarbeit je levnější než podpora v nezaměstnanosti
Zkrácený týden také dlouhodobě prosazují odboráři, podle kterých stát za něj zaplatí méně, než kdyby vyplácel propuštěným zaměstnancům podporu. Ve svém programu se ke stejnému kroku hlásí i ČSSD.
Úvahy o zkrácení pracovní doby doporučila svým členům také Evropská unie. Od tohoto opatření si slibuje zmírnění vlny propouštění, jež zasáhla EU v době hospodářské krize. "Udržení stávajících pracovních míst, například cestou dočasné úpravy pracovní doby spojené se vzděláváním zaměstnanců," zní jedno ze šesti doporučení, na nichž se unie shodla v květnu se zástupci zaměstnavatelů a odborů.
