Příspěvek na bydlení v roce 2016 vzroste. Zní to skoro jako samozřejmost, ale tak tomu rozhodně není. Inflace se v roce 2015 pohybovala v okolí 0,4 %, a tudíž růst nominálních životních nákladů jakoby nebyl. Navíc v roce 2015 došlo dokonce k poklesu příspěvku na bydlení až o 283 Kč. Současný nárůst maximální výše příspěvku nepomůže ani k jeho návratu na úroveň roku 2014.

Nárůst příspěvku se nedotkne všech jeho příjemců. Příspěvek na bydlení nevzroste těm příjemcům, jejichž skutečné náklady na bydlení jsou nižší než loňské normativní náklady. Skutečné náklady mají přednost před normativními při výpočtu výše příspěvku.

Naopak díky zvýšení příspěvku na bydlení na něj může dosáhnout více lidí. To v případě, kdy jejich 30 % (v Praze 35 %) příjmů sice nestačilo na pokrytí nákladů na bydlení, ovšem tyto přesahovaly loňské normativní náklady, na které 30 % (v Praze 35 %) příjmů postačovalo. Ti mohou dle velikosti své obce a právního titulu k užívání bytu nově získat až 273 Kč měsíčně. Samozřejmě v závislosti na výši příjmů.

Výše příspěvku se vypočítá tak, že se sečtou náklady na bydlení (včetně vodného, stočného, energií…) a od nich se odečte 30 % (v Praze 35 %) příjmu domácnosti včetně přídavků na děti a rodičovského příspěvku. Pokud jsou skutečné náklady nižší než normativní, použijí se skutečné náklady, pokud jsou vyšší, použijí se státem stanovené normativní náklady. Výsledkem je, že náklady na bydlení v (přiměřeném?) bytě nebudou stát domácnost více než 30 % (v Praze 35 %) příjmů a zbytek doplatí stát.

Poznámka: Je-li v bytě ubytován příjemce příspěvku na bydlení, je pro pronajímatele efektivní nastavit nájemné na hodnotu normativních nákladů snížených o další náklady na bydlení (energie, voda…). Jeho nájemník nezaplatí víc, ale pronajímatel víc dostane. Toto je hojně kritizováno zejména v souvislosti s ubytovnami, které využívají systém k poskytování ubytování v mizivé kvalitě za normativní náklady.

Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení v nájemním bytě v roce 2016

Zdroj: MPSV

Oproti roku 2015 došlo ke zvýšení normativních nákladů až o 273 Kč (+1,46 %) v nájemních bytech domácností s alespoň 4 členy v Praze. Relativně si ale nejvíce polepšili lidé z vesnic a malých měst, jimž normativní náklady vzrostly o 1,69 % až 1,75 % – a stejně tak vzrostl i maximální příspěvek na bydlení.

Tabulka 2: Maximální zvýšení příspěvku na bydlení v nájemním bytě v roce 2016

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat MPSV

U majitelů bytů a rodinných domů zákonodárci předpokládají náklady na bydlení ve stejné výši bez ohledu na velikost obce, kde se nemovitost nachází. Trochu se to vymyká logice, neboť srovnatelné nemovitosti ve větších městech jsou dražší, tudíž s sebou nesou větší náklady kapitálu (např. hypoteční úvěr nebo náklady ušlé příležitosti z vlastních investovaných prostředků). Zároveň i ceny oprav či stavebních prací bývají ve větších městech vyšší.

Nicméně zákonodárce rozhodl a normativní náklady na bydlení pro vlastníky jsou nezávislé na velikosti obce. Zároveň jsou o 7,39 % až 8,36 % nižší než normativní náklady nájemního bydlení v nejmenších obcích. Pražáci jsou za vlastnictví penalizováni ještě víc, když mají normativní náklady o 38,38 % až 42,97 % nižší než nájemníci. Navíc dnes jsou v Praze nájmy nižší než splátka 85% hypotéky na 30 let u srovnatelné nemovitosti.

-Petr Zámečník | Více na Hypoindex.cz