Příspěvky politickým stranám ze státní kasy? Nemají nárok!

Naprosté většině dotázaných se rovněž nelíbí státní finanční odměna politickým stranám za získané mandáty v parlamentních volbách. Skutečnost, že vedle poslaneckých platů a cestovních náhrad dostávají poslanecké strany ještě státní příspěvek za každý získaný mandát, kritizuje 87 procent respondentů. Státní příspěvek, který obdrží i politické strany, které se nedostaly do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pak odmítá dokonce 91 procent dotázaných. Například Dělnická strana, která ve volbách do Evropského parlamentu získala pouze 1,7 procneta hlasů, obdržela od státu za každý odevzdaný hlas 30 korun, tedy celkem více jak tři čtvrtě milionu korun. V případě voleb do Evropského parlamentu je nutné pro získání státního příspěvku za každý odevzdaný hlas splnit jednoprocentní hranici celkového počtu získaných hlasů. V případě parlamentních voleb je tato hranice ve výši třech procnet. Pro vstup do parlamentu je přitom stanovena pětiprocentní hranice celkového počtu získaných hlasů. Státní příspěvek tak dostanou i strany, které se do parlamentu nedostanou. V uplynulém roce si politické strany ze státních příspěvků rozdělily více jak půl miliardy korun.

- Transparentní účet - cesta k průhlednému financování politických stran, družstev i institucí

Neméně nespokojení jsou lidé i se sponzorskými dary politickým stranám. Jak vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, 89 procent dotázaných si myslí, že by sponzorské dary politickým stranám měly automaticky podléhat státním kontrolním orgánům. S omezením maximální výše jednoho sponzorského daru by pak souhlasilo 68 procent respondentů. Stávající legislativa však žádný takový limit nestanovuje, což kritizuje 71 procent dotázaných. Pro změnu současného modelu financování politických stran, jejichž příjmy se dělí mezi státní dotace, členské příspěvky a sponzorské dary, vyslovilo souhlas 72 procent dotázaných.

Celkově lze říci, že financování politických stran, a zejména pak Senátu ČR, je trnem v oku většině naší společnosti bez ohledu na stranickou příslušnost, věk a sociální postavení. Tento stav patrně souvisí jak s celkovou nespokojeností s prací politiků, tak i s hospodářkou krizí, která by se měla projevit i na úspoře v oblasti příjmů politiků a politických stran z peněz daňových poplatníků.