Valorizace důchodů je samozřejmost, nikoli vstřícné gesto

31. 10. 2016 00:00 - Penze autor: Martin Slapnička

Pomalu se blíží konec roku 2016 a tak jako každý rok s sebou přináší valorizaci důchodů. Jde o velice diskutované téma, prostřednictvím kterého se politici vždy snaží získat dobré oko u lidí. Procentuální propad příjmů při odchodu do penze se však stále zvyšuje, a tak nelze tuto valorizaci vnímat jako pozitivní gesto či spásu, ale jako samozřejmost, která odpovídá zvyšujícím se cenám spotřebního zboží.

Důležitost soukromého spoření na penzi tento krok nesnižuje!

TIP:Žijeme déle - švýcarská finanční instituce pomáhá i Čechům k lepšímu důchodu

Když se vrátíme do minulosti, konkrétně do roku 1990 (tzv. do roku po převratu), tak už tehdy se důchody valorizovaly každoročně a někdy i dvakrát za rok. Někdy více, jindy méně, vždy však platilo pravidlo, že pokud roste reálná mzda a ceny spotřebního zboží, musí růst i důchod. Růst však nikdy nešel stejným tempem, a tak se poměr státního důchodu k průměrné hrubé mzdě stále víc snižuje.

V grafu je znázorněn růst základní výměry důchodu, která je jednotná pro všechny důchodce. Od chvíle, kdy v roce 1996 překročila hranici tisíc korun, v podstatě nerostla. Až v roce 2008 došlo k významnému zvýšení na 2 170 Kč a během devíti let se výměra vyšplhala na částku 2 550 Kč, která bude platná v příštím roce.

Důchod není tvořen pouze základní výměrou, ale hlavní složkou je výměra procentuální. Ta se měnila různě a často i v různých procentuálních rozpětích. Za posledních 10 let rostla procentuální výměra v průměru o 1,8 %. Oproti tomu průměrná hrubá měsíční mzda rostla v průměru o 3,5 % za stejné časové období. Náhradový poměr mezi průměrným státním důchodem a průměrnou mzdou se stále víc snižuje vinou nerovnoměrného růstu.

Nejvíce se propad příjmů při odchodu do penze projeví u lidí, jejichž mzda byla vždy nadprůměrná. Člověk (například pan Novák), který vydělával průměrně 15 000 Kč hrubého, dostane od státu v penzi cca 10 000 Kč. Pokles jeho měsíčních příjmů tak bude 30 %. Naopak jiný člověk (například pan Veselý), který vydělával průměrně 40 000 Kč, bude mít státní důchod ve výši cca 14 000 Kč, tj. o 65 % nižší příjem. Proto když každý rok vláda hovoří o zvyšování státních důchodů, raduje se spíše pan Novák. K jeho penzi je 300 Kč příjemným přilepšením. Pana Veselého však toto zvýšení nikterak nevytrhne, protože přišel o svůj standard, na který byl zvyklý.

O svůj standard však nemusí přijít nikdo z nás! Důležitost soukromého spoření na penzi roste čím dál víc. Valorizace důchodů je samozřejmost, nikoli vstřícné gesto. Stejně tak se tváří například i posouvání hranice odchodu do penze. Třicetiletému člověku může být vlastně úplně jedno, jestli dnes schválí vláda odchod do penze v 65 nebo v 67 letech. Je jasné to, že pod 65 let hranice rozhodně už neklesne a s tím je třeba počítat. A proto je v dnešní době důležité myslet na svoji penzi a tvořit si svůj vlastní finanční polštář, který nám umožní strávit penzi podle našich představ.

Například doplňkové penzijní spoření, kdy ke každé měsíční platbě dostaneme státní příspěvek, můžeme čerpat už v 60 letech; přispívat může také zaměstnavatel, který má z těchto příspěvků daňové úlevy. Především příspěvky zaměstnavatele by se měly stát do budoucna číslem jedna a přispívat svým zaměstnancům by měl každý zaměstnavatel. Je také vhodné doplnit spoření zejména o programy pravidelného investování. V posledních letech velmi oblíbenou je například i investice do nemovitostí.

Ať už s pomocí svých finančních poradců zvolíme ke spoření na penzi jakoukoli cestu, musíme mít na paměti to, že je třeba spořit si už od mládí. Obecně by mělo platit: Začínám pracovat = začínám si spořit na penzi!

Autorka: Anežka Kneeová, analytička Swiss Life Select

Tagy: růst valorizace penze valorizace důchodů

Zdroje: Swiss Life Select