Americká krize Česko neohrožuje
3. 7. 2009 – 8:58 | Ekonomika | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Důsledky americké hypoteční krize jsou a budou dalekosáhlé. Její dopad se projevuje v mnoha odvětvích národního hospodářství, a ovlivňuje tedy i celkový chod ekonomiky.
Abychom mohli alespoň obecně analyzovat základní příčiny americké hypoteční krize, je nutné podívat se nejprve do nedávné historie americké ekonomiky. Lze říct, že určitými předchůdci hypoteční a následně ekonomické krize, které však není možné považovat za přímé příčiny hypoteční krize, nicméně velice napomohly k jejímu vzniku, jsou ekonomické události v USA na přelomu tisíciletí.
- Česká ekonomika má zřejmě nejhorší za sebou
- České HDP má klesnout o 4,2 %
- Žádný ekonom nemá zázračný lék na ekonomickou krizi
V roce 2000 jsme mohli pozorovat značný propad NASDAQ, měřícího ceny akcií technologických společností v USA. Tento propad byl vesměs vyvolaný splasknutím cenové bubliny akcií technologických firem. Z důvodu obav o budoucí stav americké ekonomiky se americká centrální banka (Fed) rozhodla provést výraznou měnovou expanzi, kdy snížila základní úrokovou sazbu z 6,5 procenta z roku 2000 na 1,75 procenta v roce 2001.
Proklatě nízké sazby
Jak lze pozorovat z růstu amerického reálného HDP v tomto období, tato politika byla úspěšná a pomohla nastartovat ekonomické oživení. Hlavním problémem bylo ovšem dlouhodobé udržování nízké základní úrokové sazby, které stimulovalo nárůst spotřebitelských úvěrů a postupně vedlo ke zvyšování zadluženosti amerických domácností. Přirozeným následkem byl také pokles úrokových sazeb na trhu hypoték a zvýšení poptávky na hypotečním trhu. Tím se následně rychlost zadlužování začala zvyšovat enormním tempem. Americké domácnosti byly skutečně motivovány poptávat hypoteční úvěr, který byl nabízen s variabilní úrokovou sazbou, která se v tom čase pohybovala na úrovni 3,5 procenta. Nyní se kritizuje nedostatečná analýza rizikovosti ze strany poskytovatelů hypoték. Jejich hlavním cílem bylo v podstatě maximalizovat objem hypotečních úvěrů za prakticky jakýchkoliv podmínek.
Za odstartování současné nepříznivé americké ekonomické situace lze považovat rok 2004, kdy se Fed rozhodl zvýšit základní sazbu z 1 procenta z roku 2003 na 2,25 procenta. V tomto trendu Fed pokračoval také v dalších letech a základní sazba v roce 2006 dosáhla 5,25 procenta. Na této úrovni se růst zastavil. Očekávaným dopadem takové měnové politiky byl propad spotřeby domácností, jelikož značnou část jejich rozpočtu začaly představovat pravidelné splátky hypoték a spotřebitelských úvěrů, které se pro ně staly vyššími než v době jejich pořízení. Důležitým faktorem propadu spotřeby byl také růst cen ropy.
Z důvodu tohoto vývoje se významně zvýšil počet domácností, které nebyly schopny splácet své hypoteční úvěry, čímž následně rostly ztráty také ve finančním sektoru. Může se zdát a podle některých ekonomů tomu tak skutečně je, že hlavním důvodem těchto finančních potíží byla zbytečná neochota Fed snižovat základní sazbu již v čase vzniku prvních vážnějších problémů.
I přesto, že americká hypoteční krize má a bude mít dopad na chod nejenom americké ekonomiky, její následky nemusí být tak dalekosáhlé, jak se v některých ekonomických zprávách uvádělo. Je přirozené, že nejvyšší ztrátu utrpí hypoteční banky a stavební firmy. Dále to rozhodně budou maloobchodní firmy, což je způsobeno snížením spotřeby domácností. Nicméně mnoho významných amerických firem, které působí na mezinárodních trzích a podílejí se významným měrou na výkonu americké ekonomiky, nevykazuje žádný významný propad svých tržeb ani s ním nepočítá. Výjimku můžeme sledovat například v oblasti automobilového průmyslu. Z tohoto důvodu prognózy reálného růstu americké ekonomiky nejsou tak pesimistické, jak se ještě na počátku roku 2009 mohlo zdát. Podle odhadů by americká ekonomika neměla v roce 2009 zaznamenat propad, a to především z důvodu masivních investic vlády. Prozatím se odhad jejího vývoje udržuje na úrovni 1,3 až 2 procenta.
Dopad americké krize na Česko
S dopadem americké krize na české banky v sektoru hypotečních úvěrů se setkáváme zatím spíše nepřímo. Hlavním důvodem naší rezistence je stále dobrá „bonita“ klientů vyplývající zejména z primární selekce klientů bankou v okamžiku žádosti o hypoteční úvěr a samozřejmě i z kvalitního hodnocení kreditního rizika uplatňovaného v minulém období prostřednictvím tzv. „scóringové funkce“ u většiny hypotečních bank na našem trhu. Hypoteční banky tak vzhledem k dosud poměrně nenasycenému trhu stále nemusí vyhledávat rizikovější klienty pro naplnění svých obchodních plánů. Nicméně tato situace se může změnit.
Hypoteční krize v USA zasáhla především sekundární segment, tedy ty klienty, kteří nemuseli prokázat zdroj svého splácení. Za takový zdroj se totiž považovala sama nemovitost. Situace v Česku je ovšem opačná, banky se stále zaměřují na primární segment, tedy na klienty, kteří jako hlavní zdroj musí prokázat svůj příjem. Nicméně předběžné odhady již počítají s meziročním propadem hypotečního trhu o zhruba 30 procent. Nebude se ovšem pravděpodobně jednat o oslabení dlouhodobého charakteru.
Mezi českými podnikateli s nestálým příjmem prokazovaným daňovým přiznáním byl v loňském roce hojně využíván hypoteční úvěr bez dokladování příjmů. Hypoteční banka u tohoto typu úvěru poskytla hypotéku až do 70 procent hodnoty zastavované nemovitosti, aniž by klient musel své příjmy bance prokazovat. Nyní se přístup k těmto úvěrům podnikatelům ztížil. V průběhu uplynulých deseti měsíců hypoteční banky postupně zpřísňují podmínky poskytování rizikovějších forem hypotečních úvěrů, kam se hypotéka bez dokládání příjmů bezesporu řadí. Mezi známé zpřísnění podmínek poskytování hypotečních úvěrů společně s omezením stoprocentních hypoték patří právě snížení limitu maximálního zatížení nemovitosti úvěrem bez dokládání příjmů, a to na 50 procent hodnoty nemovitosti a současné výrazné zvýšení úrokových sazeb u tohoto typu úvěrů s promítnutím „prémie za riziko\". Aktuálně tento typ hypotečního úvěru zůstal v produktovém portfoliu pouze dvou hypotečních bank.
Více na Profit.cz