Úleva na účtech, bolest v rozpočtu

Pokud ANO po říjnových volbách skutečně sestaví vládu, plánuje se hned v prvním roce pustit do radikálního kroku: snížit regulovanou složku ceny elektřiny na polovinu. Ta dnes tvoří asi polovinu konečné ceny.

„Znamenalo by to, že cena proudu klesne o pětinu až čtvrtinu,“ uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček. Průměrná česká domácnost, která ročně zaplatí kolem 20 tisíc korun, by si tak podle propočtů polepšila o zhruba 5 tisíc. Úsporu by pocítily i firmy.

Jenže celé opatření má cenu zhruba padesát miliard korun ročně. A někde se ty peníze vzít musí.

Soláry pod tlakem

Havlíček otevřeně říká, že část prostředků by šla přímo zrušením příspěvku na obnovitelné zdroje, který se nyní skrývá ve fakturách domácností i podniků. Za každou megawatthodinu dnes lidé připlácí 600 korun – při průměrné spotřebě tří megawatthodin ročně je to asi 1800 korun. Celkem to dělá zhruba 25 miliard, které by nově doplácel stát.

Dalších 25 miliard má ANO v plánu vytáhnout z evropských fondů, především z Modernizačního fondu. Jenže tam dnes míří peníze na zateplování, fotovoltaiku nebo modernizaci teplárenství. „Fotovoltaiku bych už nedotoval a u teplárenství bych byl velmi opatrný. Klidně bych sáhl i na zateplování,“ řekl Havlíček.

Místo dotací konkrétním provozovatelům zelených zdrojů by ANO chtělo investovat do energetických sítí, jejichž náklady nyní lidé platí v regulované složce. Podle Havlíčka to přinese spravedlivější úlevu všem.

Odborníci: Drahá hra s čísly

Současný ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) připustil, že návrh stojí za debatu. „Nesmí to ale být na úkor školství, výstavby bytů nebo infrastruktury,“ varoval.

Podle odborníků jde o riskantní plán. Martin Pacovský z fondu Arete Energy Transition sice souhlasí, že modernizační fondy mohou část výpadku pokrýt, ale považuje je jen za doplňkový zdroj. „Náklady na distribuci jsou vysoké a snižování plateb bude vždy nákladné,“ upozornil.

Start už v lednu?

ANO chce podle Havlíčka spustit celé opatření už od ledna příštího roku. Pokud ve volbách uspěje, mohly by tedy domácnosti dostat první nižší faktury už v roce 2026. Otázkou zůstává, kdo nakonec zaplatí účet za slibovanou úlevu – zda solárníci, Brusel, nebo státní kasa.

Jedno je ale jisté: téma drahé elektřiny se stane jedním z nejžhavějších bodů předvolební kampaně. A ANO sází na to, že příslib nižších účtů přesvědčí miliony voličů.