Bárta šel do politiky, aby získal ekonomickou moc. Vyplývá to z jeho tajného plánu

- Politika autor: Redakce NašePeníze.cz

Neformální šéf Věcí veřejných Vít Bárta se rozhodl jít do politiky, aby získal víc zakázek a ekonomickou moc. V roce 2008 sepsal pětiletou koncepci, jak svých cílů může dosáhnout, vyplývá z interního dokumentu firmy ABL, který získala MF DNES.

Musíme směřovat k posilování ekonomické a sekundárně politické moci, uvedl Bárta, tehdy jako generální ředitel ABL, Foto: MDČR

Musíme směřovat k posilování ekonomické a sekundárně politické moci, uvedl Bárta, tehdy jako generální ředitel ABL, Foto: MDČR , zdroj: NašePeníze.cz

Současný ministr dopravy si svoje spolupracovníky - nejbližší manažery z bezpečnostní agentury ABL - svolal na tajné jednání v říjnu 2008 do hotelu Chateau Mcely, tvrdí MF DNES. Tam jim předložil strategii, podle které se měli řídit až do roku 2014.

"Musíme směřovat k posilování ekonomické a sekundárně politické moci," uvedl Bárta, tehdy jako generální ředitel ABL. A vysvětlil, že velké zakázky získávají vždy ti "nejlepší" - tedy firmy s největším obratem a počtem zaměstnanců.

"Propojení ekonomické a politické moci potvrzují statistiky, že 40 procent zakázek v EU pro soukromé bezpečnostní agentury je zadáváno veřejným sektorem," oznámil tehdy Bárta na tajné poradě. "Z toho vyplývá, že nemůžeme oddělovat ekonomickou a­ politickou moc."

Průzkum: Do politiky se vstupuje kvůli moci a majetku

 

Dva roky poté dostal svou stranu Věci veřejné do parlamentu a sám usedl do křesla ministra dopravy. A manažeři ABL, jimž plán předestřel, obsadili posty ve státní správě, i jako náměstci ministrů.

Audio: Vít Bárta popisuje jak získat více klientů pro ABL podstrčením dívek klientovi

 

Poznámka redakce NašePeníze.cz: Propojení byznysu a politiky vždy bylo a bude. Ostudné je, že někde takové prohlášení pravděpodobně existuje na papíře a jako součást podnikatelského záměru. Na druhou stranu bychom měli vždy srovnávat na druhé straně vah i přínos politika v podobné situaci. Jen si vzpomeňme na zlevněné dálnice ve srovnání se zakázkami pod vedením bývalého ministra Řebíčka, mimo  jiné také úspěšného podnikatele. Důležité však je, aby současní i budoucí politické špičky věděly, že se stejně vždy vše provalí a jejich plán se může obrátit proti nim.

Stanislav Huml: Dostal jsem lekci a poučil se. Vydávám se však opačným směrem, než si přeje druhá strana

Strana Věci veřejné se rozpadá, přišla o další poslance

Poslanecký klub strany Věci veřejné ve čtvrtek vyloučil ze svých řad dosavadní předsedkyni klubu Kristýnu Kočí, ta byla vyloučená i ze strany, a poslance Stanislava Humla. Všechny rebely, včetně Jaroslava Škárky strana vyzvala, aby se vzdali poslaneckých mandátů.

Podle politologů se strana Věci veřejné rozpadne, hrozí destabilizace vlády

O vyloučení rozhodlo 19 členů klubu, kteří se sešli na jednání v sídle strany ve Štefánikově ulici v Praze 5. Původně zasedání poslaneckého klubu svolala Kočí do poslanecké sněmovny. Předseda Radek John jí ale zbavil vedení a svolal zasedání klubu do stranického sídla. Ve sněmovně zůstali jen Kočí, Stanislav Huml, Jaroslav Škárka a Jana Suchá.

Klub se usnesl rovněž na tom, že předseda strany Radek John i všichni ministři mají jeho podporu, včetně Víta Bárty a poslanci budou nadále podporovat program vládní koalice.

Kočí a Huml se postavili proti vedení strany Věci veřejné. Na Bártu podala Kočí trestní oznámení kvůli půl milionu korun, které jí měl ministr dopravy dát za její loajalitu. Současně ho vyzvala, aby rezignoval na všechny stranické a politické funkce, protože poškodil důvěru voličů.

Huml tvrdí, že se stranou Věci veřejné nechce mít nic společného a bude nezařazeným poslancem. Na obranu Kočí prohlásil, že předsedu strany Johna informovala o tom, že dostala od Bárty půl milionu korun.

Kočí se také bez vědomí předsedy strany Radka Johna ve čtvrtek ráno sešla s premiérem Petrem Nečasem a předsedou poslanců ODS Petrem Tluchořem. John to označil za vnitrostranický puč.

Čtěte také: Investice do politické strany se může vyplatit

-Petr Šour, Karolina Brožová, Jan Drahorád, | MED

Tagy: bárta moc podnikání politika ekonomická