Brigády pro studenty: Brigádnící pozor na jiné pracovně právní vztahy

16. 6. 2009 – 14:01 | Práce | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Brigády pro studenty: Brigádnící pozor na jiné pracovně právní vztahy
Brigády pro studenty: Brigádnící pozor na jiné pracovně právní vztahy, Foto: NašePeníze.cz | zdroj: NašePeníze.cz

Blíží se prázdniny – studenti budou shánět práci. Mnozí podnikatelé se jich už nemohou dočkat. Zaměstnávání studentů se ale řídí jinými pravidly než běžné pracovněprávní vztahy.


Studenti jsou, zvláště pak v období letních školních prázdnin, pro podnikatele vítanou pracovní posilou. Zřejmě se na tom nic nezmění ani v letošním roce, přestože nabídka pracovních míst bude pro studenty v důsledku finanční krize patrně menší než v jiných letech.

-
Poslanci schválili financování studia stavebním spořením
- CzechInvest nabídne práci maminkám na mateřské dovolené i důchodcům
- práce v EU: Mladí Češi jsou ochotní pracovat v zahraničí, práce je však méně
- Inzerce ZDARMA: studentInzert.cz pro studenty, BabyInzert.cz pro rodiče
- studenti mohou absolvovat projekt podpory finanční gramotnosti
- Průměrné měsíční náklady českých studentů na studia jsou 5.000 korun

Brigády v zákonech nenajdeme

Dočasná, sezonní zaměstnání studentů, takzvané brigády, jsou vykonávány nejčastěji v režimu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce ani žádný jiný právní předpis však pojem „brigáda“ nebo „studentská brigáda“ nezná. A to i přesto, že nejen mezi laiky, ale i v běžné personalistické praxi se oba dva pojmy hodně vžily. Již po několik generací se používají k označení krátkodobého smluvního, zásadně pracovněprávního vztahu.

Pojem „
brigáda“ nebo „studentská brigáda“ velmi často označuje pracovněprávní vztahy studentů středních a vysokých škol v denním studiu. Činnost, za niž dostanou zaplaceno, vykonávají na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.

Alternativou je dohoda o pracovní činnosti. Tu může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. Její předností je však právě to, že může být sjednána i na větší objem práce, než je 150 hodin za rok. Týká se jí však jiné omezení. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu, který by v průměru překračoval polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

Důležité jsou i dlouhodobé počty

To znamená, že pokud činí pracovní doba u zaměstnavatele 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného počtu odpracovaných hodin se přitom posuzuje za celou dobu, na niž byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

V praxi to může vypadat následovně. Zaměstnavatel a zaměstnanec sjednají dohodu o pracovní činnosti na 26 týdnů. Zaměstnanec může za dohodnutých podmínek pracovat i nepravidelně, například tak, že jeden týden odpracuje 25 hodin, druhý týden 15 hodin a další týden nemusí pracovat vůbec. Za období, na něž byla dohoda sjednána, však musí činit průměrná za týden odpracovaná doba maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby (ve většině případů půjde o 20 hodin).

Každá dohoda o pracovní činnosti se posuzuje samostatně. Hodiny odpracované na základě jedné dohody o pracovní činnosti se pro účely kontroly a dodržení stanoveného limitu rozsahu práce nesčítají s hodinami odpracovanými na základě jiné dohody o pracovní činnosti. Jinak řečeno – nepostupuje se jako v případě dohody o provedení práce uzavřené mezi tímtéž zaměstnavatelem a tímtéž zaměstnancem v témže kalendářním roce.

Může se však stát, že po několika týdnech trvání dohody o pracovní činnosti bude dohoda o pracovní činnosti jedním z účastníků zrušena. Pokud v průběhu těchto týdnů zaměstnanec konal práci v rozsahu větším, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby, pravidlo o nejvýše přípustném průměrném rozsahu pracovní doby pak nebude možné dodržet. V takovém případě ale nebude porušena zákonná povinnost. Tuto okolnost totiž nemohla žádná ze smluvních stran předpokládat.

Každý nemůže pracovat od patnácti

Způsobilost fyzické osoby být zaměstnancem vzniká podle zákoníku práce dnem, kdy fyzická osoba dosáhne patnácti let. Teprve tehdy může mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, to znamená, že dříve pracovněprávní vztah uzavřít nemůže. Zaměstnavatel však nemůže zaměstnat kohokoliv, komu již bylo 15 let. Jako den nástupu do práce totiž nesmí sjednat den, který by předcházel dni, kdy osoba, o niž se jedná, ukončí povinnou školní docházku.

Podle školského zákona platí, že školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin. Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky.

Pracovněprávní vztahy lze sjednávat se dnem nástupu do práce již v období letních prázdnin následujících po období vyučování ve školním roce, v němž žák dovrší poslední rok povinné školní docházky. Období vyučování ve druhém pololetí probíhajícího školního roku 2008/2009 bude ukončeno v úterý 30. června 2009. Letošní absolventi základních škol tak mohou nastoupit brigádu od středy 1. července 2009.

 

-Více na Profit.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 8.12.2021 Exchange s.r.o.

EUR 25,400 25,500
USD 22,530 22,670
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články