Břímě mladých: Mladí muži zaplatí důchod třikrát!

- Penze autor: Redakce NašePeníze.cz

Z nové odborné studie Ondřeje Schneidera z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu „Penzijní dluh: Břímě mladých“ vyplývá zásadní závěr: Muži zaplatí na penzi třikrát víc než dostanou.

Sociální stát představuje ve srovnání s jinými částmi světa hlavní rys evropského ekonomického modelu, Foto:SXC

Sociální stát představuje ve srovnání s jinými částmi světa hlavní rys evropského ekonomického modelu, Foto:SXC , zdroj: NašePeníze.cz

S tím nesouhlasí ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (Čtěte také:Drábek: Vláda z druhého penzijního pilíře neustoupí).

Centrum IDEA při CERGE-EI vydalo studii, která srovnává důchodové systémy pěti postkomunistických zemí.

Český státní důchodový systém ze srovnání vyšel jako nejméně výhodný pro mladší generace. Muži narození v roce 2008 mohou očekávat, že na důchodech odvedou trojnásobek toho, co by měli získat zpět podle dnešních vládních slibů.

Ženy jsou na tom jen o trochu lépe – do systému zaplatí dvojnásobek svých předpokládaných důchodů. Podobný nepoměr mezi odvody a budoucími důchody existuje také v Estonsku a vzniká i v Maďarsku. (Čtěte také: Na důchodovém pojištění zaplatíme mnohem více, než dostaneme nazpět v penzi)

Podle studie jsou v Polsku a na Slovensku na tom dnešní mladé generace sice lépe v tom kolik odvádějí, zároveň však tyto země vytvářejí obří skrytý dluh. Skrytý dluh jsou závazky platit budoucí důchody, jež nejsou kryté očekávanými příjmy státního rozpočtu, který budou muset v budoucnosti splácet znovu nejmladší generace. Zatímco skrytý dluh estonského a českého důchodového systému se pohybuje okolo 55% jejich dnešního HDP, dluh Maďarska či Slovenska je okolo 100% jejich HDP a skrytý důchodový dluh Polska převyšuje 200% HDP. Studie poukazuje na to, že především kvůli nepříznivým demografickým vyhlídkám budou mladé generace čelit buď vysokým nepoměrům mezi odvedenými prostředky a důchody, nebo rostoucímu skrytému veřejnému dluhu.

Kalkulčaka pro Starobní důchod , Penzijní připojištění

Může se vám hodit Kalkulačka: Starobní důchod , Penzijní připojištění

Studie také analyzuje dopady letošního vládního návrhu malé důchodové reformy. Tento návrh by sice vedl k snížení skrytého dluhu českého penzijního systému, ovšem jen za cenu dalšího znevýhodnění mladších generací v podobě vyšších odvodů. Muži narození v roce 2008 by do penzijních systémů odváděli minimálně čtyřikrát více, než kolik by dostali vyplaceno zpět na penzích. IDEA varuje, že takto razantní znevýhodnění mladších generací může vyvolat pochyby o legitimitě samotného důchodového systému, který je stále chápán jako pojistný nástroj, jenž má účastníkům přinášet prospěch.

IDEA proto v závěru navrhuje dílčí reformu financování veřejného důchodového pilíře. Jejím principem je hradit výdaje na základní výměru penzí z daňového systému a pouze procentní výměru z povinných odvodů. Tohoto záměru je dosaženo sjednocením DPH na 21,3% a snížením pojistného o 5,5%. Tento přesun by snížil dnešní vysoké odvody na důchodový systém a vedl by ke snížení mezigeneračního přerozdělování. Podle odhadů IDEA by tato reforma – při nezvýšení skrytého dluhu důchodového systému – mohla snížit nepoměr mezi odvody a budoucími důchody na zhruba jednu polovinu.

Důchodová reforma je nutná! Vše co chcete vědět a ještě něco navíc

Důchodová reforma je nutná! Vše co chcete vědět a ještě něco navíc

 

Sociální stát je neufinancovatelný

Sociální stát – zejména důchodový systém, který tvoří největší část sociálního zabezpečení – představuje ve srovnání s jinými částmi světa hlavní rys evropského ekonomického modelu. Evropa se pyšní svou „kvalitou života“ a „sítí sociálního zabezpečení“, která zabraňuje a předchází většině do očí bijícím příznakům chudoby.

Evropané ale zároveň se znepokojením pozorují vysoké a narůstající náklady sociálního státu, který si zvykli brát za samozřejmý. V tomto směru je Česká republika standardní evropskou zemí, která svým občanům nabízí kompletní škálu nástrojů sociálního státu financovanou vysokými daněmi. Ačkoliv je v evropském kontextu relativně chudá, Česká republika hradí dva velké sociální programy – starobní důchody a zdravotní péči – téměř výlučně z veřejných peněz.

Toto uspořádání reflektuje historii České republiky i společenské preference obyvatel, zároveň však zemi vystavuje efektům stárnutí, které ohrožují a podkopávají sociální stát na celém kontinentu. České úřady a vláda si jsou podle všeho těchto zatím skrytých finančních tlaků vědomy a za účelem nápravy přijaly a připravují řadu reformních opatření.

<%Anketa230%>

Evropské systémy sociálního zabezpečení procházejí dvěma paralelními proměnami, které se v poslední dekádě zrychlily. Všechny evropské země stárnou, protože roste průměrná délka života a nízká porodnost nestačí na udržení populace. Sociální stát byl navíc v posledních letech vystaven těžké ekonomické recesi, jež nafoukla fiskální deficity a donutila šest z 27 členských zemí EU přijmout nějakou formu oficiální finanční
pomoci.1 Třebaže nedávná recese byla nejhorší od dob Velké hospodářské krize v třicátých letech a zvýšila veřejný dluh většiny evropských zemí o dvacet až třicet procentních bodů, demografické faktory jsou daleko silnější a trvalejší. Evropské vlády čelí akutní potřebě co nejrychleji vyrovnat své rozpočty, aniž by ohrozily křehké oživení, a pokračovat v reformě sociálního státu, aby zaručily jeho dlouhodobou udržitelnost.

Několik zemí, většinou nové členské státy EU, na tyto urgentní finanční tlaky reagovalo omezením nedávno zavedených penzijních reforem. Slovensko zrušilo povinnou účast v penzijních fondech a účast zaměstnanců – stejně jako náklady veřejného rozpočtu – okamžitě klesly. Lotyško zadrželo, možná dočasně, příspěvky do soukromých penzijních fondů a převedlo je zpět do nekrytého veřejného systému v roce 2009. Bulharsko,
Estonsko, Litva a Polsko následovaly v roce 2010 a maďarská vláda dokonce na konci roku 2010 de facto znárodnila naspořená důchodová aktiva. Tyto kroky sice krátkodobě zlepší veřejné rozpočty příslušných zemí, zároveň však přesouvají břímě vyšších penzí na další generace, jejichž fiskální situace bude ještě méně udržitelná, než tomu bylo dříve.

Nedávné kroky zpět a rušení penzijních reforem zvýraznily potřebu komplexnější sady indikátorů fiskální udržitelnosti, které by dokázaly zachytit dlouhodobé dopady fiskálních politik a reforem. Několik takových indikátorů bylo již navrhnuto, zatím se však nedočkaly širšího využití.

2 Ambicióznější důchodové reformy narážejí i na to, že evropské úřady trvají na plném započtení krátkodobých reformních nákladů, přitom ale
neberou v potaz dlouhodobé přínosy.

Podobně krátkodobě se ovšem zachovaly i finanční trhy, které zareagovaly kladně na maďarské rušení reforem, třebaže tyto kroky mají z dlouhodobého hlediska egativní dopady na finanční udržitelnost.

Celá studie ve formátu PDF ke stažení

Bude důchodová reforma fungovat?

 

Důchodová reforma se vyplatí jen třetině Čechů, co ostatní?

 

Důchodová kalkulačka: Jaká bude skutečná výše vašeho důchodu?

 

Tagy: důchod pojištění sporeni Důchodové penzijní dluh