V Česku je stejně jako v některých západoevropských zemích zaveden pro výpočet sociálního pojištění maximální vyměřovací základ (strop pro platbu pojistného). Platba sociálního pojištění ze strany zaměstnance i OSVČ je tedy omezena shora.

Maximální vyměřovací základ je v Česku stanoven od roku 2008. V letech 2010 až 2011 činil maximální vyměřovací základ pro platbu 72násobek průměrné mzdy, od roku 2012 činí maximální vyměřovací základ v daném roce 48násobek průměrné mzdy.

Snížení maximálního vyměřovacího základu ze 72násobku na 48násobek přispělo k posílení principu zásluhovosti při výpočtu důchodu. Občané s vysokými příjmy totiž odvádí v produktivním věku vysoké sociální pojištění, přičemž vlivem redukce při výpočtu důchodu mají důchod vyšší než občané s nízkými příjmy pouze o desítky procent, i když na sociálním pojištění platili několikanásobně více. 

Co znamená dosažení stropu během roku

Jestliže v průběhu roku dosáhne zaměstnanec maximálního vyměřovacího základu, tak od tohoto měsíce přestane odvádět sociální pojištění. Naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, ve kterém bylo zákonného limitu dosaženo. V Tabulce 1 je uveden maximální vyměřovací základ v letech 2008 až 2014.

• Pro rok 2014 činí maximální vyměřovací základ 1 245 216 Kč. Zaměstnanec může tedy na sociálním pojištění zaplatit maximálně za celý rok 80 940 Kč (6,5 % z 1 245 216 Kč), zaměstnavatel za zaměstnance zaplatí maximálně za celý rok 311 304 Kč (25 % z 1 245 216 Kč). Zjednodušeně můžeme říci, že sociální pojištění se odvádí do průměrné měsíční mzdě ve výši 103 768 Kč (1 245 216 Kč: 12 měsíců). V roce 2013 zaplatil zaměstnanec maximálně 80 759 Kč a zaměstnavatel 310 608 Kč.
• OSVČ (není účastna II. pilíře) zaplatí na sociálním pojištění za rok 2014 maximálně 363 604 Kč (29,2 % z 1 245 216 Kč). Za celý rok 2013 je to 362 791 Kč.

Tabulka 1: Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění

Důchod při nadstandardních příjmech

Přestože v Česku platí, že občané s vyššími příjmy, ze kterých je řádně odváděno sociální pojištění, mají vyšší důchod, tak vlivem redukce stoupá důchod v poslední redukční hranici nepatrně. V roce 2014 se při výpočtu důchodu příjem ve čtvrté redukční hranici (nad 103 768 Kč) započítává pouze ze 3 %.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Černý má průměrný měsíční příjem v současné hodnotě za všechny odpracované roky na úrovni 103 768 Kč (hranice maximálního vyměřovacího základu v roce 2014). Získá 40 let pojištění. Vypočítáme si důchod pana Černého dle legislativy roku 2014. 

Tabulka 2: Výpočet důchodu pana Černého

Zdroj: vlastní výpočet autora

Pan Černý tedy odváděl vysoké důchodové pojištění a jeho vypočtený měsíční důchod dosahuje cca 67 % měsíční částky na sociálním pojištění, který každý měsíc obdrží OSSZ. V případě vyššího osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční mzdy v současné hodnotě) by byl podíl ještě nižší.

-Petr Gola | Více na Investujeme.cz