Je to důsledek vyšší opatrnosti domácností, které mají v době hospodářské krize strach zejména ze ztráty zaměstnání. Domácnostem jdou naproti i banky, které v době krize snaží snížit svojí finanční páku (objem poskytnutých úvěrů vůči vkladům). Tato snaha je patrná i v českém prostředí, a to nehledě na dobrou kondici českého finančního systému, kde mají všechny velké banky výrazně víc vkladů než úvěrů - projevuje se v ochotě platit klientům za vklady o poznání lepší ceny než v minulých letech.

I když kumulace úspor akceleruje prakticky ve všech zemích napříč Evropou, výchozí podmínky jsou diametrálně rozdílné. České domácnosti na rozdíl od většiny svých evropských sousedů byly v dobrých časech daleko konzervativnější. Podíl úvěrů, které si nabraly od bank vůči vkladům, které jim leží na bankovních účtech činí pouhých šedesát procent. Jsou tak v porovnání s domácnostmi ve svém okolí v pozici výrazného čistého věřitele (viz graf), což je v době globální honby po hotovosti velkou výhodou nejen pro ně, ale i pro celý český finanční systém. Ten i díky nim disponuje solidními přebytky úspor a metrpí kocovinou z předluženosti jako sousední Maďarsko nebo některé ekonomiky v Pobaltí.