Vysoký rozdíl mezi srovnávanými hodnotami mohou podle Marka například celkové náklady na práci. To znamená nejen mzda, ale i sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance musí platit firma. Čím jsou totiž tyto nemzdové náklady vyšší, tím méně firmě zbude na samotné výplaty. „Podíl sociálního pojistného tvoří v Česku 24 procent celkových nákladů práce. Vyšší je jejich podíl jen v Belgii, Francii, Itálii a Estonsku,“ uvádí Marek.

Další příčinou je struktura tuzemské ekonomiky – podle Českého statistického úřadu je Česko aktuálně nejprůmyslovější zemí EU. Průmysl se na podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, zatímco například v Německu jde o 40,2 procenta. „Středoevropské země, včetně ČR, mají většinou vyšší podíl průmyslu na HDP než západoevropské země,“ potvrzuje Marek.

Druhý největší nepoměr mezi tím, co zaměstnanci vyprodukují a co skutečně dostanou, panuje ve Švédsku – zde jsou ovšem obě hodnoty nad průměrem EU. HDP na hlavu se tu pohybuje na 124 procentech průměru unie a měsíční mzda před srážkami na 107 procentech.

Naopak nejlépe na tom v Markově srovnání jsou Lucembursko a Slovinsko. V prvním případě je poměr hrubé mzdy vůči evropskému průměru o 22 procentních bodů vyšší než poměr HDP na hlavu.