Češi mají průměrně naspořeno 116 tisíc korun. Jak jste na tom vy?

3. 11. 2015 – 12:00 | Domácí | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Češi mají průměrně naspořeno 116 tisíc korun. Jak jste na tom vy?
zdroj: freeimages.com

Zatímco některé domácnosti mají naspořeno čtvrt milionu korun, jiné si půjčují již dva týdny po výplatě. V průměru mají ale české domácnosti naspořeno 116 tisíc korun a při výpadku příjmu dokáží z úspor vyžít tři měsíce a dvacet jedna dní. Kdo spoří nejvíce a komu se peněz nedostává?

Úspory domácností ve třetím čtvrtletí poklesly podle Index úspor domácností ING Bank oproti druhému čtvrtletí o šest dní, meziročně ale došlo k nárůstu o osmnáct dní. „Mírný pokles úspor českých domácností ve třetím kvartálu je možné sledovat prakticky v průběhu celého sledování indexu. Pravděpodobně za ním stojí náklady spojené s dovolenými a s prázdninami, během kterých Češi často sahají do finanční rezervy,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR.

Dlouhodobý růst úspor je dobré znamení

Úspory domácností v průběhu let zaznamenaly i určité výkyvy, dlouhodobě jsou ale Češi zodpovědní. V posledních několika letech neklesl index pod hranici tří bodů, což znamená, že úspory dokáží pokrýt výpadek příjmu domácnosti minimálně po dobu tří měsíců. Ani mírné poklesy nemění nic na tom, že úspory domácností mají v dlouhodobém horizontu rostoucí tendenci. „Průměrná finanční rezerva se drží nad sto tisíci, což je slušný základ, a vývoj české ekonomiky i další faktory obecně naznačují, že finanční rezervy Čechů mají potenciál stoupat i nadále,“ dodává Libor Vaníček. 

Češi svou finanční rezervu jen zřídka investují, přednost dávají spíše běžným či spořícím účtům. Potvrzují to i statistiky České národní banky (ČNB). Podle nich měli Češi na konci srpna uloženo na účtech bez výpovědní lhůty 1,275 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o více než 122 miliard korun. Zatímco si Češi stále více peněz ukládají na běžné a spořící účty, na termínovaných vkladech úspory ubývají, a to zejména na krátkodobých až střednědobých termínovaných vkladech, kde jsou úrokové sazby nižší než na netermínovaných spořících účtech. Meziročně proto poklesly vklady na termínovaných účtech o téměř 40 miliard korun na 615 miliard korun.

V úsporách vedou vysokoškoláci z Prahy

Největší úspory mají tradičně vysokoškoláci, jejich rezerva je téměř čtvrt milionu korun a chod domácnosti tak mohou financovat téměř sedm měsíců. Lidé s maturitou pokryjí finanční rezervou výpadek příjmu přibližně tři a půl měsíce a lidé se základním vzděláním s finanční rezervou ve výši 64 tisíc korun pak jen necelé dva měsíce. V regionech si nejlépe vedou Pražané, kterým stačí úspory na více než čtyři měsíce, v ostatních regionech pak jen asi na tři a půl měsíce.

Někteří lidé spoří a zároveň se zadlužují

Někteří lidé se kvůli udržení finanční rezervy na neočekávané výdaje dokonce zadlužují. Jiní se zadlužují, protože se jim to zdá v současném prostředí nízkých úrokových sazeb výhodné. Mylný dojem nízkých úrokových sazeb mohou ale vyvolat příznivé úrokové sazby hypotečních úvěrů, které se ale od úrokových sazeb nehypotečních úvěrů často značně liší. V případě, že má domácnost vysoké úspory a zároveň splácí spotřebitelský úvěr, je dobré porovnat úrokové sazby a část úvěru případně zaplatit z úspor.   

Potenciál spoření roste

Ukazatel ING Bank Potenciál spoření ukazuje, o kolik procent převyšují příjmy českých domácností jejich výdaje. Ještě před rokem mohli podle ukazatele Češi odkládat čtvrtinu svého příjmu. V současné době by si mohli dát stranou až 31 procent svého příjmu, museli by ovšem chtít. Ne každý totiž chce a dokáže si své finance naplánovat.

-Jana Zámečníková | Více na Hypoindex.cz

 

Zdroje:
investujeme.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 29.3.2024 Exchange s.r.o.

EUR 25,170 25,310
USD 23,330 23,510
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články