Spoříme, ale málo

Podle Vytiskové si lidé běžně odkládají na důchod částky do tisícovky měsíčně. „Jestli je to dostatečné, to záleží na věku. Je rozdíl odkládat 1000 korun za měsíc od 18 let a něco jiného je začít v padesáti,“ říká.

Průměrný Čech podle ní sice chápe, že na státní důchod se spoléhat nedá, ale přesto většina z nich dělá minimum. „Přes 70 procent Čechů si spoří na důchod, ale více než dvě třetiny z nich to nepovažují za dostatečné. Je jim jasné, že když si nyní posílají například 500 korun měsíčně, celková naspořená částka jim do důchodu nebude stačit,“ varuje poradkyně.

Podle ní je zásadní i úroveň finanční gramotnosti. „Pokud lidé nemají správné informace, často volí možnost s tím, že hlavně nemůžou jít do mínusu. Nicméně při garantovaném zhodnocení, často do jednoho procenta, je jediné, co mají naprosto jisté, dlouhodobá ztráta a znehodnocování peněz,“ dodává.

Staré fondy a mrtvé peníze

Lukáš Formánek, finanční poradce ze společnosti Collegas a člen Asociace finančních poradců ČR, upozorňuje na to, že velká část populace stále spoří neefektivně. „I když se finanční gramotnost zlepšuje, tito lidé často neinvestují, ale spíš neefektivně spoří,“ říká.

Největší problém vidí ve starých transformovaných penzijních fondech, kam stále posílají peníze miliony lidí. „Pro dlouhodobé investování je to nevhodné. Zhodnocení nepřekonává inflaci a efekt státního příspěvku je v dlouhodobém horizontu malý. Vložený kapitál tak ztrácí svoji kupní sílu,“ vysvětluje Formánek.

Vytisková jeho slova potvrzuje: „Bohužel stále asi dva miliony lidí spoří ve starém penzijním připojištění, kde jsou peníze uložené pod hodnotou inflace, a tak o ně místo zhodnocení přicházejí.“

Jak na to chytře

Oba odborníci se shodují, že klíčem je rozumná kombinace produktů – tedy nejen doplňkové penzijní spoření, ale i investice do fondů či dlouhodobý investiční produkt, na který může přispívat zaměstnavatel.

„Někdo kupuje investiční byty, jiný investuje do kapitálového trhu, někdo věří zlatu. Každé investiční aktivum má svá specifika a rizika a dle mého je ideální mít v majetkovém portfoliu pestrou paletu investičních nástrojů,“ doporučuje Formánek.

Vytisková pak radí začít co nejdřív – klidně už dětem. „Lze s tím začít už od narození. Pak ty částky, které je potřeba každý měsíc posílat, jsou opravdu minimální,“ uzavírá.

Ať už jde o investice nebo spoření, jedno je jisté: kdo začne pozdě, ten se v důchodu může dočkat spíš šoku než zaslouženého klidu.