Češi sní o důchodu, ale peněženky zejí prázdnotou. Polovina si na stáří nic nenašetřila
29. 9. 2025 – 13:47 | Domácí | Štěpán Bárta | Diskuze:
Češi se na důchod těší víc než na dovolenou, ale jejich úspory by vystačily sotva na pár měsíců. Tři pětiny lidí v předdůchodovém věku berou penzi jako vysvobození, jenže čtyři z deseti přiznávají, že se na ni nijak finančně nepřipravili. Většina seniorů tak musí pracovat, aby vůbec vyžila.
Důchod jako únik, ne strašák
Podle čerstvého průzkumu agentury Response Now pro Generali penzijní společnost vnímají lidé odchod do penze spíš jako ulehčení než problém. Téměř polovina současných důchodců i lidí nad 55 let označila penzi za pozitivní životní změnu, zatímco jen desetina ji bere s obavami. Přesto realita není růžová – značná část seniorů je nucena zůstat v práci.
Oficiální čísla ministerstva práce ukazují, že v Česku pracuje přes 136 tisíc důchodců. To jsou jen ti, kteří si požádali o slevu na sociálním pojištění – skutečný počet bude ještě vyšší, protože statistika nezahrnuje podnikatele. Z průzkumu navíc vyplynulo, že třetina lidí v předdůchodovém věku s nějakou formou práce v penzi rovnou počítá. Nejvíc se chtějí uplatnit Pražané, muži a lidé s vysokoškolským vzděláním.
Práce z nutnosti, ne z nudy
Hlavní důvod, proč senioři pracují, je prostý – peníze. Přes 70 procent z nich bere práci jako nutnost kvůli nízkým důchodům. Další motivací je zůstat mezi lidmi a neztratit pocit, že ještě nepatří „do starého železa“. Jenže bez ohledu na vedlejší důvody je většina seniorů existenčně závislá na státním důchodu. Až 98 procent lidí v penzi s ním počítá jako se základním zdrojem příjmu. To vysvětluje, proč si tolik lidí nic nespoří – prostě spoléhají, že stát to nějak zařídí.
Jenže právě tady se ukazuje problém. Celých 41 procent Čechů nad 55 let přiznává, že se na stáří finančně vůbec nepřipravuje. Třetina se zároveň bojí, že jim v penzi peníze nebudou stačit.
Pozitivní trend? Začínáme pozdě
Generální ředitelka Generali penzijní společnosti Jana Zelinková upozorňuje, že se situace mírně zlepšuje. Zatímco mezi současnými důchodci si na stáří odkládala jen polovina, mezi dnešními „předpenzisty“ je to už 72 procent. Jenže lidé začínají spořit příliš pozdě – v průměru až ve 42 letech.
Rozdíl včasného startu je přitom obrovský. Kdo si začne odkládat tisíc korun měsíčně už ve 25 letech a investuje dynamicky, může mít v 65 letech naspořeno skoro dva miliony korun. To znamená měsíční rentu kolem osmi tisíc. Pokud ale někdo začne až v 45 letech, výsledkem bude sotva 562 tisíc a renta jen něco přes dva tisíce měsíčně.
Česká realita je tak jasná: lidé se na důchod těší, ale finančně na něj připraveni nejsou. A kdo to podcení, ten si v penzi místo cestování a pohody přivydělá spíš za kasou nebo na brigádách.
