Několik let ekonomické prosperity a nebývalého růstu mezd spojeným s minimální mírou nezaměstnanosti se pozitivně podepsalo i na růstu bohatství českých domácností. Jen v bankách (bez stavebních spořitelen) mají přes 2 bil. Kč. Potíž zůstává, že peníze nechávají především v bankách na účtech s téměř či zcela nulovým úrokem. To v kombinaci s inflací nad úrovní 2% inflačního cíle znamená záporný reálný výnos.

Úspory domácností v Česku uložené v bankách, stavebních spořitelnách, penzijních společnostech a podílových fondech stouply na 3,3 bil. Kč. Ovšem z nich je velká část uložena vysoce konzervativně ve stavebních spořitelnách, transformovaných fondech u penzijních společností či v konzervativních podílových fondech.

Tabulka 1: Umístění úspor českých domácností (v mld. Kč)

Zdroj: ČNB k 30. 4. 2018, AČSS k 31. 12. 2017, APS ČR k 31. 3. 2018 a AKAT ČR k 30. 4. 2018

Pozitivní skutečností je, že se postupně zvyšují prostředky uložené v investicích s vyšším potenciálem výnosu – v akciových a smíšených podílových fondech a pomalu též v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření. I zde ale část peněz míří do konzervativní části nabídky penzijních společností.

Vedle uvedených nástrojů spoření jsou i další možnosti, jak domácnosti své finanční rezervy odkládají. Jejich podchycení statistikami ovšem není zdaleka jednoduché. Jedná se např. o investice do drahých kovů v čele se zlatem, o přímé nákupy dluhopisů a akcií či o investice do kryptoměn. U nich statistiky nákupů domácnostmi nejsou dostupné.

Nechcete peníze? Válí se jich „na ulici“ přes 50 mld. Kč

O některé peníze lidé ale nestojí, přestože na ně mají nárok. Jedná se o akcie evidované v tzv. nezařazené evidenci. A není jich málo. Podle In-server.cz jich může být i za více než 50 mld. Kč – akcií, o nichž jejich vlastníci nevědí, a náhrad za prodej akcií ve dražbách či za vytěsnění drobných akcionářů.