Rok navíc, ale i vyšší ceny

„Alespoň krátkodobě znamená odložení termínu pozitivní posun. Můžeme se na nové povolenky připravit, stále ještě nemáme naplánované kompenzační mechanismy pro ohrožené domácnosti,“ uvedl hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Jenže právě on zároveň dodává varování: „Nicméně to v zásadě znamená, že snížení emisí bude muset proběhnout v čase o rok kratším, což znamená, že povolenky budou nakonec pravděpodobně dražší.“

Systém povolenek má donutit firmy i obyvatele chovat se ekologičtěji a investovat do čistších technologií. Obchodovat se s nimi bude na burze a lidé je sice přímo platit nebudou – tuhle povinnost ponesou prodejci – ale ti si novou položku rychle promítnou do cen paliv, plynu nebo uhlí.

Kolik to vlastně bude stát?

Už teď je cena povolenky na burze mnohem výš, než s čím počítala Evropská komise. Místo plánovaných 45 eur za tunu oxidu uhličitého (zhruba 1100 korun) se při vyjednávání obchoduje kolem 70 eur, tedy asi 1700 korun.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka by už cena 45 eur znamenala pro řidiče a domácnosti citelný zásah: benzín by podražil o 2,70 koruny na litr, nafta o 2,93 Kč, plyn o pětinu a uhlí dokonce o více než 300 korun za metrák. „Domácnosti si tak za bydlení a dopravu připlatí nejméně tisíce, ale jiné i desítky tisíc korun ročně,“ varuje Křeček.

Někteří experti ale přesto odklad vítají. „Poskytne to více prostoru na přípravu, mezitím se lépe ustaví cenová hladina,“ míní Jiří Gavor ze společnosti ENA. Připomíná ovšem, že systém stále nemá žádný cenový strop. „Pořád platí jen slib Evropské komise, že bude pružně uvolňovat povolenky, pokud by hrozilo významnější navýšení jejich ceny. Ale pevný strop nebo cenové pásmo stanoveno není,“ dodává.

Bruselský cíl se zmírňuje

Ministři se shodli i na změně dlouhodobého cíle: do roku 2040 mají emise klesnout o 90 procent oproti roku 1990. Nově si ale země budou moci část povinností „koupit“ – až pět procent redukcí mohou nahradit nákupem uhlíkových kreditů ze zahraničí.

„Těch osmdesát pět procent je lepší než devadesát. Zatím ale tento cíl nebyl oficiálně stanoven, v tuto chvíli je jen navržen,“ říká Tyleček.

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR je plán i tak přehnaný. „Evropský průmysl je ve velmi špatné kondici, protože jej trápí vysoké ceny energie v porovnání se zbytkem světa a klesající konkurenceschopnost i kvůli nadměrné regulaci,“ uvedl ředitel svazu Daniel Urban.

Brusel tedy sice šlape na brzdu, ale pro domácnosti to znamená jediné – drahá éra energetické transformace se jen o rok odkládá.