Garantovaný příjem od státu by chtělo 68 procent Evropanů

Finanční jistotu garantovanou státem, neboli univerzální základní příjem bez splnění jakýchkoli podmínek, by si přálo 68 procent Evropanů. Zavedení testují například ve Finsku a Nizozemsku a o jejím zavedení mluví i někteří politici v Česku.

Podle některých politiků a aktivistů by takový příjem pomohl vybalancovat nerovnosti v příjmech a vyřešit problém s chudobou.

Tip: Češi patří mezi země s nejnižší chudobou

Nejnovější průzkum německé výzkumné společnosti Dalia Research dokončený v březnu 2017 ukázal, že počet Evropanů podporujících základní příjem meziročně vzrostl z 64 na 68 procent.

Více než 30 procent dotázaných by si zavedení garantovaného příjmu přálo až po úspěšném testování v jejich zemi. Další třetina by zavedla tento bezpodmínečný příjem okamžitě a jen 24 procent je úplně proti.

Odpůrci se bojí hlavně ekonomického dopadu. Bezpodmínečný příjem pro všechny by logicky zvýšil výdaje státu, lidé by nebyli motivování k práci a mohlo by dojít ke zneužití této dávky cizinci.

Příznivci vidí pozitivum ve snížení strachu ze zajištění základních potřeb, větší rovnost příležitostí a vyhlídky na větší finanční nezávislost a soběstačnost.

Finsko už testuje

Finsko trápí osmiprocentní nezaměstnanost, proto se tamní vláda rozhodla garantovaný příjem alespoň otestovat. Od začátku roku tedy testují základní nepodmíněný příjem 560 eur (v přepočtu asi 15 tisíc korun) měsíčně.  Testovanou skupinou je 2 000 nezaměstnaných ve věku 25 až 58 let.

„Finské úřady by měly po dvou letech dospět k závěru, zda lze touto cestou zjednodušit sociální systém a motivovat lidi více k práci,“ upozorňuje Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin.

Švýcaři garantovaný příjem odmítli

Loni v červnu Švýcaři návrh na zavedení garantovaného příjmu pro všechny občany zamítli. Proti bylo 76,9 procenta voličů. Příjem 61 tisíc korun pro každého tedy nedostal zelenou.

V plánu bylo, že pokud by Švýcaři nepodmíněný základní příjem přijali, nahradil by veškeré podpory v nezaměstnanosti. Lidé už by také nedostávali žádné další sociální dávky a příspěvky, které by byly i s příslušnou administrativou zcela zrušeny.

Stoupenci vize tvrdí, že zajištěný příjem posílí osobní svobody obyvatel a prospěje trhu, odpůrci naopak nápad považují za nebezpečný a drahý sociální experiment.

Dávka by nahradila dnes existující složité systémy sociálního zabezpečení. Měla by přinést zjednodušení administrativy, snížení byrokracie a poskytnout základní živobytí bez výjimky každému, kdo pracuje, pracovat nemůže nebo pracovat nechce.

Dočkáme se v ČR garantovaného příjmu?

Někdejší ministr financí Vlastimil Tlustý finský experiment chválí a považuje ho za krok správným směrem. On sám se už snaží delší dobu myšlenku základního nepodmíněného prosadit.

Souhlasí s ním i stoupenci Pirátské strany. „Základní příjem je zatím jen experiment, který by ale mohl odbourat náklady na úředníky, zastropovat přebujelé sociální dávky a více motivovat k práci ty, kteří jsou na nich dnes závislí,“ řekl před nedávnem Jakub Michálek z Pirátské strany.

Ve světě už systém funguje

Na světě již ale existuje několik experimentů na bázi základního příjmu. „Například vlády Aljašky a Macaa posílají svým občanům peníze ve formě jednotně vysokého transferu každoročně. Experiment se základním příjmem probíhal v letech 2008–2009 v Namibii. Další pilotní projekty běží od roku 2011 v Indii,“ řekl David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

V jistém slova smyslu je alespoň částečně zaveden základní příjem celá řada zemí, včetně České republiky. „Sleva na dani na poplatníka je do jisté míry ekvivalentem základního příjmu,“ doplnil David Marek.

-Monika Lukešová | Více na Investujeme.cz