V případě, pokud přehled příjmů a výdajů za loňský rok zpracoval daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 2. května tohoto roku u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, posunuje se termín podání přehledu až do 1. srpna.

Pokud podnikatel nepodá přehled včas nebo vůbec, hrozí za to pokuta až do výše 20 tisíc korun, při opětovném nesplnění povinnosti až do výše100 tisíc korun.

TIP: Daňový kalendář 2011 | Daňová kalkulačka

OSVČ mohou využít hned několika způsobů doručení. Na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) jsou formuláře daňového přiznání volně ke stažení, včetně návodů k jeho vyplnění.

Živnostník si může za pomoci elektronické kalkulačky vypočítat i výši pojistného. Takto vyplněný tiskopis lze buď vytisknout a předat či zaslat příslušné pobočce v papírové podobě, nebo podepsat zaručeným elektronickým podpisem a odeslat elektronicky prostřednictvím portálu veřejné správy nebo e-podatelny.

Přehled lze podat i do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení. ČSSZ nevyžaduje elektronický podpis u podání, pokud OSVČ přehled zašle z datové schránky fyzické osoby nebo z datové schránky podnikající fyzické osoby.

V případě, že je přehled zaslán z datové schránky daňového poradce nebo účetní, kteří zpracovávají OSVČ daňové přiznání a ve spisové dokumentaci není uvedena plná moc opravňující je k podání přehledu o příjmech a výdajích za danou OSVČ, bude OSVČ následně vyzvána k jeho podpisu.

Tiskový mluvčí ČSSZ Pavel Gejdoš rovněž upozornil, že po podání daňového přiznání se mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění. Živnostník, vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, bude v měsíci podání daňového přiznání platit pojistné dle výše jejího daňového základu z podnikání, minimálně však 1 807 korun.

Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je v případě hlavní výdělečné činnosti povinná vždy, i když je podnikatel ve ztrátě.

OSVČ si od 1. ledna letošního roku určuje měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění. Měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 procent průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce, nejméně však ve výši stanoveného minima, a nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu.

Podnikatel, který vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, bude v letošním roce povinný platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění nebo pokud její daňový základ z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona o daních z příjmů byl v loňském roce alespoň 56 901 korun (výkon činnosti po 12 kalendářních měsíců). Pro takového podnikatele bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění v měsíci podání daňového přiznání také závislá na výši daňového základu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti za loňský rok, minimálně však bude činit 723 korun.

Mluvčí ČSSZ současně upozornil na nejčastější nedostatky v daňovém přiznání. Přednostně je potřeba správně rozdělit daňový základ z podnikání a jiné činnosti. Dále je nezbytné, aby živnostník oznámil zahájení spolupráce spolupracujících osob vykonávajících vedlejší samostatně výdělečné činnosti hned a ne až při podání přehledu. Oznámí-li to podnikatel později, hrozí mu udělení pokuty a dopočtení penále.

-Petra Hrubá | MED