Dožijeme se výplaty naspořených peněz na důchod?

- Penze autor: Redakce NašePeníze.cz

Účastnické fondy mají proti transformovaným obrovské výhody zejména pro mladší střadatele. Zároveň ale pro ně mají obrovskou nevýhodu: Peníze jsou dostupné až po dosažení důchodového věku. Dožijí se mladí výplaty peněz z účastnických fondů?

Zejména pro mladé jsou účastnické fondy z investičního pohledu jednoznačně výhodné. Nabízejí možnosti zhodnocení i v dynamických variantách penzijního spoření, čímž zásadně zvyšují možnost rozmnožení naspořených prostředků. U transformovaných fondů se v průměru daří přibližně nahradit ztrátu z inflace, což není to, oč by mladý člověk měl stát.

Mladý člověk, kterému do penze zbývá 30 – 40 let, se při spoření na stáří nemusí ohlížet na nějaké finanční krize a hospodářské recese. Jejich trvání jen výjimečně překračuje 5 – 6 let a následné oživení případné ztráty vynahradí. Navíc v průběhu krize při pravidelném spoření investor nakupuje „ve slevě“, což dál zvyšuje výdělek. Největší obavou mladých ale zůstává: Dožiju se výplaty peněz?

Důchod

  1. Kolik byste chtěli mít v penzi naspořeno?

Zatímco u transformovaných fondů doplňkového penzijního spoření (dřívější penzijní připojištění) je možné peníze vybrat již v 60 letech (po nejméně 5 letech spoření), u nových účastnických fondů zákon hovoří o možnosti výběru prostředků až v důchodovém věku účastníka. U transformovaných fondů je navíc zakotvena možnost „výsluhové penze“, kdy se střadatel k polovině naspořených prostředků dostane již po 15 letech – a to včetně státního příspěvku a jeho zhodnocení. Z účastnických fondů lze získat prostředky nejdříve 5 let před penzí formou „předdůchodu“.

Tabulka 1: Věk odchodu do důchodu

Současný věk

Věk odchodu do důchodu

Zbývá do důchodu

20 let

70 let

50 let

25 let

69 let a 2 měsíce

44 let a 2 měsíce

30 let

68 let a 4 měsíce

38 let a 4 měsíce

35 let

67 let a 6 měsíců

32 let a 6 měsíců

40 let

66 let a 8 měsíců

26 let a 8 měsíců

Pokud začne 20letý člověk spořit v účastnickém fondu, má před sebou investiční horizont 50 let. V takovém případě se může zajímat o zcela odlišná rizika, než jakým je běžné kolísání akciového trhu či hospodářský cyklus světové ekonomiky. V horizontu 50 let prošly jen Evropou dvě světové války a do stejného časového horizontu se vejde též budování socialismu v experimentu československé komunistické strany. V průběhu padesáti let v minulém století došlo jen na českém území k třem měnovým reformám a vynulování úspor obyvatel. Tato rizika jsou mnohem zásadnější, než tolik obávané kolísání akciových trhů.

I třicetiletí musí zvažovat, zda se jim vyplatí opustit „bezpečné“ nulové zhodnocení transformovaných fondů a přejít do účastnického fondu. Svůj investiční horizont by si z 30 let prodloužili na více než 38 let – ale zároveň by se k penězům dostali později. V tomto případě by ale již mohl pomoci předdůchod, který umožní čerpat peníze s pětiletým předstihem.

V současnosti platné neomezené zvyšování odchodu do důchodu znamená, že v letošním roce narození lidé půjdou v České republice do důchodu v 73 letech a 4 měsících. V tomto směru jsou hovory o rozšíření penzijního spoření i pro mladší 18 let úsměvné. Letošní novorozenec by měl investiční horizont téměř tři čtvrtě století, byť podle návrhů s tím, že část peněz by si mohl vybrat v 18 letech a využít je na studium.

Neomezené zvyšování důchodového věku aneb Dožijeme se penze?

Neomezené zvyšování věku odchodu do důchodu čelí nesčetné kritice. Kdo může pracovat do 70 a více let? Dožijeme se vůbec nároku na zasloužený odpočinek? A když ano – budeme mít ještě čas si peníze naspořené u penzijních společností užít?

Právě neomezené zvyšování věku odchodu do důchodu je zásadním stabilizačním mechanismem penzijního systému. V posledních staletích a desetiletích se lidé dožívají stále vyššího věku, a pokud na tento trend nebude reagovat penzijní systém, můžeme se dočkat nejrůznějších katastrofických scénářů. Postupné zvyšování naděje dožití ukazují demografická data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Tabulka 2: Vybraná data naděje dožití v daném věku

Současný věk

Naděje dožití

muži

ženy

0 let

75,78

81,69

20 let

54,24

62,01

25 let

51,43

57,08

30 let

46,61

52,15

35 let

41,8

47,24

40 let

37,02

42,36

60 let

19,59

23,78

65 let

16,02

19,54

70 let

12,84

15,54

75 let

9,88

11,8

Zdroj: ČSÚ

Naděje dožití v daném věku říká, kolik let v průměru budou pravděpodobně lidé v daném věku ještě žít. Letošní novorozenec má šanci na dožití v závislosti na pohlaví více než 75 nebo 81 let. Naděje dožití přitom počítá i s „běžnou úmrtností“ v průběhu života – nemoci, úrazy, násilná úmrtí… Pokud se člověk dostane přes určitý (rizikový) věk, jeho naděje dožití se zvyšuje, neboť se již úspěšně vyhnul řadě rizikům. V okamžiku, kdy se letošní novorozenec za 75 let dožije svých 75. narozenin, jeho naděje dožití bude pravděpodobně výrazně vyšší, než je současných necelých 10 a 12 let. Stejně tak jeho zdravotní kondice bude v průměru převyšovat kondici dnešních pětasedmdesátníků.

Vše samozřejmě závisí na udržení současného trendu pokroku v medicíně i životního stylu. Pokud by se například výrazně zhoršily životní podmínky, mohl by se trend otočit a naděje dožití znatelně snížit. Ovšem v takovém případě může následná vláda reagovat mnohem snadněji a věk odchodu do důchodu snížit. Pokud ho ale sníží současná vláda a nastane naopak posílení trendu dožití a prodloužení lidského života, budoucí vlády se budou potýkat s negativními reakcemi při tvorbě úsporných opatření a zvyšování věku odchodu do penze, s jakými se potýkají i soudobé vlády. Ty ale pochopitelně zajímá pouze jejich a následující volební období, a co bude za tímto horizontem, již nevidí.

Důchodového věku, i přes jeho neustálé zvyšování, se podle dostupných dat dožijeme. A nikoli v té míře, v jaké byly zaváděny penzijní systémy po druhé světové válce, kdy se důchodu dožila přibližně desetina penzijně pojištěných.

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz

Tagy: důchod penze sporeni transformované fondy účastnické fondy

Zdroje: investujeme.cz