Občané s nadprůměrnými příjmy odvedou na důchodovém pojištění hodně a státní důchod budou mít velmi nízký. Na tolik důležitou změnu důchodového systému se však zapomíná.

Rovná sazba daně je v Česku zavedena již od roku 1993. Je zavedena u zdravotního a sociálního pojištění, které jsou v podstatě taky „daní“. Na sociálním pojištění odvede každý zaměstnanec 6,5 % ze své hrubé mzdy (zaměstnavatel 25 %) a na zdravotním pojištění 4,5 % (zaměstnavatel 9 %).

Samotné důchodové pojištění je zahrnuto do zmíněného sociálního pojištění. Celkové odvody zaměstnance a zaměstnavatele na důchodovém pojištění činí 28 % z hrubé mzdy zaměstnance, zbylá část jde na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

<%Anketa72%>

Odvody na pojistném u průměrné mzdy

Za rok 2009 činila průměrná měsíční mzda 23 598 Kč. Občan pobírající průměrnou mzdu tak na důchodovém pojištění odvedl měsíčně 6 608 Kč (zaměstnavatel za něj odvedl 5 074 Kč a zaměstnanec 1 534 Kč). Přestože jsou odvody na důchodovém pojištění vysoké, má důchodový systém problémy.

Zatímco občané mající nadprůměrné příjmy odvedou na důchodovém pojištění během produktivního života nesrovnatelně více než následně čerpají v penzi, tak u občanů s podprůměrnými příjmy je to naopak.

Příklad

Ve zjednodušeném příkladu si vypočítáme, kolik občan pobírající celý život průměrnou mzdu do důchodového systému peněz odvedl a kolik čerpal. Občan pobírající celý život průměrnou mzdu, který odváděl ze svého příjmu 34 let důchodové pojištění, tak na pojistném celkem odvedl 2 696 064 Kč (6 608 Kč ∙ 12 měsíců ∙ 34 let). Tento postup je zjednodušený. Průměrné výdělky v předcházejících letech jsme zjednodušeně převedli na současnou hodnotu. Stejný postup uděláme v případě výpočtu důchodu. Měsíční důchod činí 11 258 Kč (viz výpočet).

Očekávaná délka života 65letého občana v Česku je 81,6 let. Pokud odešel v našem případě občan do důchodu v 62 letech, tak bude v průměru penzi pobírat 19,6 let. Celkem mu, opět zjednodušeně, bude na penzi vyplaceno 2 647 881 Kč (11 258 Kč ∙ 12 měsíců ∙ 19,6 let).

<%Anketa6%>

Proč tedy peníze na důchod nebudou stačit?

Občan pobírající celý život průměrnou mzdu odvede na důchodovém pojištění přibližně stejně, kolik následně na čerpá na důchodovém pojištění. Proč bude důchodový systém v Česku v nerovnováze?

* Uvedené „rovnítko“ platí pouze u občanů, kteří pobírali celý život průměrnou mzdu. U občanů s podprůměrnými příjmu tomu tak není. Průměrnou a vyšší mzdu přitom pobírá pouze přibližně třetina občanů.

* Očekávaná délka dožití 65letých občanů se rok od roku zvyšuje. Např. v Japonsku je to již nyní 86 let. Stejné zvyšování se očekává i v Česku. Důchod tedy budou občané pobírat delší dobu.

* Klesá počet občanů v produktivním věku a zvyšuje se počet důchodců. V průběžném důchodovém systému je to velký problém. Finanční prostředky chybí.

* OSVČ odvedou na důchodovém pojištění méně než zaměstnanci (to je však vykompenzováno jinými nevýhodami (žádná ochrana dle zákoníku práce, většinou žádná nemocenská…) a jinými povinnými platbami (např. silniční daně…)

* Ženy stráví v zaměstnání méně let než ve zvoleném příkladu, proto méně odvedou na důchodovém pojištění. Do náhradních dob pojištění se počítá i doba mateřské dovolené a rodičovské dovolené.

* Zvyšuje se počet občanů, kteří během produktivního života odpracují 25 let a méně. Potřebnou dobu pojištění pro přiznání důchodu splní díky započítání náhradní doby pojištění.
 

(Petr Gola, více na Investujeme.cz)

Kam dál?

- Jak pozitivně ovlivnit výši svého důchodu? Hlídejte si dobu pojištění!

- Koncesionářské poplatky jsou nejnespravedlivější daň

- Nejste spokojeni s důchodem a rozhodnutím ČSSZ? Odvolejte se!

- Důchod: I když vyděláváte hodně, s vyšším důchodem nepočítejte

- Důchod v roce 2010: Jak o něj žádat?

- Za jakých podmínek může podnikatel získat nárok na důchod?

- Petr Nečas: Důchodový systém nepotřebuje revoluci ani evoluci. Potřebuje reformu!