Evropská unie přitvrzuje vůči Moskvě. Diplomaté členských zemí se v Bruselu dohodli na novém balíčku sankcí, který má zacelit díry v dosavadních omezeních. Tentokrát si Brusel došlápl hlavně na ruské tankery, které mají pomáhat obcházet ropné embargo. Přes veškerou snahu ale unie opět nedokázala najít společnou řeč v otázce ruského zkapalněného plynu – dovoz LNG zůstává nedotčený.

Cílem jsou tankery i firmy obchodující se zbraněmi

Sedmnáctý sankční balík má zasáhnout přibližně 200 ropných tankerů, které Rusko údajně využívá k nelegálním dodávkám ropy přes mezinárodní vody. Sankce se nově vztahují i na zahraniční společnosti, které spolupracují s ruskou armádou, a na desítky vysokých ruských představitelů. Těm bude zakázán vstup na území EU a jejich evropská aktiva budou zmrazena.

Zasaženo má být také 75 fyzických a právnických osob zodpovědných za kybernetické útoky, porušování lidských práv a sabotáže na území Evropy. Mezi nimi jsou i firmy, které se podílejí na dovozu zakázaného zboží do Ruska nebo obcházejí platné sankce přes třetí země.

Zatímco většina členských států souhlasila bez většího odporu, dvě země si ještě ponechaly čas na konzultaci s národními parlamenty. Jejich jména zatím nebyla zveřejněna. Oficiální schválení balíku se očekává v úterý 20. května.

Ruský plyn? Proudí víc než dřív

Přestože se původně mluvilo i o možném zákazu dovozu ruského LNG, v konečné verzi balíčku se tento krok neobjevil. Důvodem byl odpor několika států, které se obávají nedostatku alternativních zdrojů energie.

Podle dat evropského think-tanku dovoz ruského plynu – jak potrubního, tak zkapalněného – do Evropy naopak v loňském roce vzrostl. Zatímco v roce 2022 to bylo 38 miliard kubíků, loni už 45 miliard. Nejvíc se na nárůstu podílely Itálie, Francie a Česko.

Zvlášť výrazný je nárůst LNG: v únoru 2025 unie denně importovala v průměru přes 74 milionů kubíků. Ruský plyn tak do Evropy dál proudí – často prostřednictvím jiných přístavů. Například Německo sice přímý dovoz zakázalo, ale dál jej kupuje „z druhé ruky“.

Tlak na Moskvu roste, ale jednotná není ani EU

Nový balík sankcí přichází v době zvýšeného diplomatického napětí. Evropské státy vzkázaly Kremlu, že v případě odmítnutí mírové dohody pod taktovkou USA přijdou ještě tvrdší sankce. Kancléř Friedrich Merz varoval Rusko před „vážnými důsledky“, pokud Moskva do konce týdne neprojeví ochotu k dohodě.

Ruský prezident Putin o víkendu navrhl přímá mírová jednání s Kyjevem, a to 15. května v Istanbulu. Ukrajinský prezident Zelenskyj potvrdil účast, Spojené státy pošlou svého šéfa diplomacie Marca Rubia.

Zatímco se diplomaté chystají k jednacímu stolu, Evropa dál lavíruje mezi tlakem na Kreml a vlastní energetickou závislostí.