Rohlík za 1,70? Ve skutečnosti víc

Na propagačním letáku ANO se dočteme, že rohlík stál za Babiše 1,70 Kč a dnes už 2,90. Jenže podle Českého statistického úřadu vychází nárůst spíš kolem 57 procent, nikoli o 71, jak tvrdí opozice. A server Kupi.cz dokonce uvádí, že už v létě 2021 byl průměrný rohlík za 1,90. Podobně je to i u dalších položek.

Čokoláda Milka? Podle tabulky ANO zdražila z 27 na 62 korun. Realita? Ano, u nejdražšího prodejce ano, ale jinde ji koupíte i za 29 korun. Takže rozdíl činí pouhé dvě koruny. „Každý si může na internetu ověřit, že jde o nesmyslné ceny,“ upozorňuje ekonom Petr Bartoň z Datarun.

Heureka jako věštírna

Hnutí ANO argumentuje daty z Eurostatu i Heureka.cz. Jenže to je problém. „Heureka není absolutní autorita. Její metodika není standardizovaná a výsledky se liší podle toho, co vyhledáte,“ varuje ekonom Vít Hradil z Investiky.

Ukazuje příklad zubní pasty Signal. ANO tvrdí, že dnes stojí 59 Kč, přitom na Heurece ji našel i za 25 korun. Rozdíl, který zpochybňuje celou tabulku.

Podle odborníků tak ANO vybírá vždy ty nejvyšší ceny, aby zdražení vypadalo co nejdrastičtěji. „Jde o hraniční hodnoty, které neodrážejí běžný nákupní košík,“ říkají ekonomové.

Kdo skutečně hýbe cenami

Ekonomové se shodují, že vlády nemají v rukou ceník supermarketů. Masivní zdražování po roce 2022 spustily drahé energie, plyn, ropa či hnojiva v souvislosti s válkou na Ukrajině. U kávy či kakaa hrála roli i špatná úroda.

Dalším faktorem jsou marže řetězců a dodavatelů. Do toho může zasáhnout maximálně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A ano, vláda může snížit či zvýšit DPH – současný kabinet potraviny zlevnil z 15 na 12 procent. To je ale jedna z nejvyšších sazeb v EU.

Největší vliv na inflaci má přitom Česká národní banka a její úrokové sazby. Přímé zásahy státu do cen, jako například v Maďarsku, se totiž ukázaly jako cesta k prázdným regálům a frontám.

Politický marketing místo reality

Označení „Fialovy ceny“ je podle ekonomů zavádějící. „Vláda neurčuje cenu tukových rohlíků,“ říká Bartoň a připomíná, že paradoxně velký vliv na pečivo má Babišův vlastní koncern Agrofert a jeho pekárny Penam.

Jisté je jedno: cenové tabulky v kampaních jsou oblíbeným trikem všech stran. Čísla se ale dají upravit podle potřeby – a realita pak vypadá úplně jinak.