V průměru využívá pro cestu do práce automobil téměř 40 procent dotazovaných Čechů. Výrazný rozdíl panuje mezi pohlavími. Do práce jezdí mnohem častěji muži (50 procent) než ženy (29 procent).

Za prací jezdíme dál

"Průzkum nám ukazuje, že lidé dnes za prací dojíždí na mnohem delší vzdálenosti než dříve. A často z míst nebo do míst, která jsou hromadnou dopravou - tu používá asi 22 procent lidí - jen obtížně dostupná," komentuje průzkum Otakar Hora, Partner, KPMG Česká republika. Využívání automobilu je proto podle jeho názoru v mnoha případech pochopitelné. S tím jde ruku v ruce rovněž fakt, že přibývá občanů, kteří do práce cestují déle než hodinu. Zatímco ještě v roce 2003 dojížděla za prací déle než 60 minut pouze tři procenta dotazovaných, po deseti letech se jejich počet zčtyřnásobil na 12 procent Čechů. Pětině dotázaných dnes cesta do zaměstnání zabere čas kratší než 15 minut. Nejvíce respondentů (41 procent) se do zaměstnání dopraví během 15 až 30 minut, 26 procent z nás pak tráví na cestě do práce půl hodinu až hodinu.

Za zmínku stojí rovněž fakt, že městské aglomerace mají v dnešní době mnohem větší potenciál pro dojíždění na kolech. Tématem číslo jedna by pro odbory dopravy jednotlivých měst proto podle Otakara Hory mělo být budování a rozvoj kvalitní cyklistické infrastruktury, která by zvýšila bezpečnost na silnicích a podpořila využívání kola jako dopravního prostředku. Nyní přitom jezdí do práce na kole pouze 6,33 procenta respondentů, zatímco 11,33 procenta lidí chodí pěšky.

Kolik stojí dojíždění do práce?

Z pohledu financí průzkum dále ukázal, že více než polovina Čechů utratí za dopravu do práce více než 1000 korun měsíčně. Dalších 28 procent dotazovaných vyjdou náklady na cestu do zaměstnání do 500 korun a 12 procent lidí nemá podle svých slov žádné náklady spojené s dopravou. Tříprocentní menšinu tvoří dále lidé, kterým hradí dopravu zaměstnavatel. "V posledních dvou letech musel z finančních důvodů změnit typ dopravního prostředku, kterým cestuje do zaměstnání, každý pátý Čech," konstatuje Otakar Hora a dodává: "Vůbec nejvíce dolehla finanční situace na respondenty bez maturity nebo s maturitou, v jejich případě šlo o přibližně čtvrtinu, zatímco u vysokoškoláků jen o devět procent respondentů.".

Jan Soukup | MED