Jak má vypadat české zdravotnictví a co vlastně čeká pacienty?

- Zdravotnictví autor: Redakce NašePeníze.cz

České zdravotnictví potřebuje pro lepší fungování věcnou debatu a odbornost, nikoliv populismus, tvrdí premiér Petr Nečas (ODS). Uvedl to na úterním workshopu Národní ekonomické rady vlády (NERV) ke zdravotnictví kde představili odborníci deset doporučených změn.

Národní ekonomická rada vlády představila 10 opatření pro české zdravotnictví, Foto:SXC

Národní ekonomická rada vlády představila 10 opatření pro české zdravotnictví, Foto:SXC,zdroj: NašePeníze.cz

"Rád bych upozornil například na to, že spoluúčast pacienta v českém zdravotnictví stoupá kontinuálně od roku 2002. Je tedy mýtem a legendou, že teprve zavedení zdravotnických poplatků odstartovalo nárůst plateb ze strany pacientů. Spoluúčast tady byla vždy, jen skrytá, a to formou plateb za léky," řekl předseda vlády.

Dodal, že vzhledem k demografickému vývoji a stárnutí populace je navyšování spoluúčasti zcela nevyhnutelné. "I po jejím zvýšení budeme stále patřit do pětky evropských zemí s nejnižší spoluúčastí na zdravotnickou péči," uvedl Nečas. Připomněl, že v okolních zemích je spoluúčast pacientů podstatně vyšší.

Na Slovensku je to podle Nečase 33 procent, v Polsku a Maďarsku 30 procent. Vláda hovoří o tom, že do roku 2014 spoluúčast nepřesáhne 20 procent. Podle Nečase je v budoucnu třeba spoluúčast zvýšit o pět procentních bodů až na 22 procent.

Nečas dále jako klíčovou zmínil restrukturalizaci lůžkového fondu nemocnic. Podle něj je Česko jednou ze zemí s největším počtem akutních lůžek. "S tím souvisí i nutné změny ve zdravotně sociální péči, kde vidím velký přínos pro zlepšení," řekl premiér.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) na úvod poznamenal, že celková reforma musí být přátelská, seriózní a odborná. "Musí přinést lepší zdraví a lepší život, středobodem je vždy pacient. Musí být definována jeho jasná práva, ale také jasné povinnosti. Pokud se například nepodrobí odborným doporučením, je to všechno k ničemu a jde o vyhozené peníze," řekl Heger. (Psali jsme: Pane ministře chápou lidé zdravotnickou reformu?)

Nárok pacienta a platba za nadstandard: Hrozba nebo férové řešení zastírané reality?

NERV doporučuje deset TOP opatření

Povinnost lékařů psát léky pouze ze seznamu daného pojišťovnou, elektronické předepisování medikamentů i úhrada zdravotnické péče nikoliv za výkon, ale za diagnózu. Taková opatření pro české zdravotnictví představila v úterý jako klíčová Národní ekonomická rada vlády (NERV).

TOP 10 opatření pro české zdravotnictví zahrnuje i to, aby se při nových technologiích a nových postupech vždy vzájemně poměřovala jejich účinnost a cena. Má se tím zabránit zbytečným nákupům drahé technologie, které jsou sice inovativní, ale jejich přínos pro zdravotnictví neodpovídá cena.

Pacienti by si podle představ NERV měli mít možnost vybrat si z alternativních pojistných plánů, které budou lépe odpovídat jejich potřebám. Zároveň ale chce NERV omezit volný pohyb pacientů po systému péče. Různá opakovaná vyšetření totiž u pacienta často nemají efekt a jsou zbytečně nákladná.

NERV současně navrhuje i upravit zákony pro fungování zdravotních pojišťoven a zvýšení odpovědnosti členů jejich statutárních orgánů.

Mezi další klíčová opatření řadí NERV i kategorizaci zdravotnických prostředků, s nimiž by se mělo aspoň začít, a elektronizace zdravotnické dokumentace a jejího sdílení, tedy eHealth.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ke klíčovým návrhům řekl, že valnou část z nich již ministerstvo zapracovává do připravovaných zákonů. "Jinde ale narážíme na zákonné limity. Třeba v oblasti elektronizace zdravotnictví a preskripce je problémem zákon o ochraně osobních údajů," řekl Heger. Zmínil i to, že debatu je potřeba vést i o tom, co všechno může systém českému pojištěnci direktivně nařizovat a k čemu naopak potřebuje souhlas pacienta.

NERV ve svých doporučeních zmiňuje i lepší úpravu péče o chronicky nemocné pacienty. Navrhuje, aby tito lidé byli v případě dodržování léčebného režimu u svého praktika odměňování. A to třeba i tím, že by za takovéto návštěvy u něj neplatili regulační poplatky. "Je to jedna z možností zvýhodnění odpovědných pacientů. Museli by ale naopak souhlasit s tím, že by se data o jejich léčbě včetně třeba výsledků vyšetření odesílala do pojišťoven," vysvětlil za NERV Miroslav Zámečník.

Doporučení NERV pro vládu jsou dobrou teorií, praxe ale bude jiná, tvrdí sdružení pojištěnců

Platforma zdravotních pojištěnců vnímá úterní doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV) směrem ke zdravotnictví jako pozitivní snahu. Je ale potřeba říct, že dopady v praxi se budou od záměrů nakonec lišit, informoval novináře právník platformy Ondřej Dostál.

Jako příklad Dostál uvádí, že NERV doporučuje zavedení toho, aby se nové technologie a léky posuzovaly v poměru ceny přístroje a jeho přínosu. Od tohoto kroku si rada i ministerstvo zdravotnictví slibuje zamezení nákupu předražených technologií.

"V tomto návrhu ale zcela chybí to, aby se také posuzovaly sociální charakteristiky a dlouhodobé zdravotní následky. Jde o to, že přínos nové technologie může být v tom, že s její pomocí se člověk dříve vrátí do pracovního procesu. To ale systém zhodnotit nebude umět," míní Dostál.

Řešením by podle něj bylo přejímat třeba i výsledky hodnocení ze zahraničí a neověřovat tak již ověřené. Platforma ale zmiňuje i to, že systém počítá s různým posuzováním efektivity u různých terapeutických zákroků. "To pak vede k nesrovnatelným výsledkům, takže například na škále uřezat-ozářit-léčit u nádorových nemocí nebude možné objektivně zhodnotit přínos," zmínil Dostál.

S těmito výtkami souhlasí i zdravotnické a sociální odbory, což potvrdila jejich předsedkyně Dagmar Žitníková. "Snažili jsme se toto vládě říct, ale neposlouchá nás," uvedla.

Podobně to platforma vidí u definování standardu i nadstandardu - kdy se hovoří o různých definicích pro léky, materiály i postupy. "Podle nás by i tady definice měla být jednotná," řekl právník. (Čtěte také: Experti: Nadstandard do zdravotnictví příliš peněz nepřinese, ale... )

Vládní ekonomové podle něj řešili i otázku toho, jestli by chronický pacient měl platit regulační poplatek 100 korun denně při dlouhodobé hospitalizaci v nemocnici. "Objevil se návrh, že by se takto platilo pouze 30 dní. Nejedná se ale o konečné doporučení, neshodli jsme se," řekl Zámečník.

Naopak u pacientů, kteří by chtěli rovnou ke specialistovi, NERV podporuje dřívější návrh Hegera na vyšší regulační poplatek.

--MED

Tagy: ekonomika NERV zdravotnictví peníze finance financování