Jednou jsme dole, jednou nahoře, aneb hrozí válka?

15. 10. 2012 – 14:35 | Ekonomika | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Jednou jsme dole, jednou nahoře, aneb hrozí válka?
Nízké úroky motivovaly lidi k půjčkám a pořízení nemovitosti. Následně však prasknutí nemovitostní bubliny startovalo finanční krizi, která měla, zejména na rozvinuté ekonomiky, ničivější dopad než tsunami. Ty se z ní dodnes nevzpamatovaly. Foto:SXC | zdroj: NašePeníze.cz

Ekonomika se pohybuje v cyklech. To se voličům, kteří přicházejí o práci, pochopitelně nelíbí. A tak nutí politiky dělat nepředložené kroky. Nad ekonomikou vyzrát ale nedokáží. Řešení se pak nabízí jediné: Válka.

Pokusy o řízení ekonomického cyklu se čas od času objevovaly a zřejmě v budoucnosti budou objevovat i nadále. Snaha svázat neviditelnou ruku je stará jako lidstvo samo. Třeba bývalý guvernér amerického FEDu, Alan Greenspan se snažil napravovat (vyhladit) ekonomický cyklus „šroubovákem“. Zcela nepochybně přispěla měnová politika FEDu k vytvoření bubliny na trhu nemovitostí v USA.

Nízké úroky motivovaly lidi k půjčkám a pořízení nemovitosti. Následně však prasknutí nemovitostní bubliny startovalo finanční krizi, která měla, zejména na rozvinuté ekonomiky, ničivější dopad než tsunami. Ty se z ní dodnes nevzpamatovaly. Snaha o řízení trhů však pokračuje i nadále. Nástupce Greenspana Ben Bernanke se dal na napravování trhů „sbíječkou“ (kvantitativním uvolňováním (QE) a dalšími „ničivými“ nástroji). Zřejmě myslí, že to nyní bude fungovat.

Třetí kolo

Dva „programy“ kvantitativního uvolňování nalily do ekonomiky, spíše však do bilancí obchodních bank, množství peněz, avšak jejich blahodárný efekt je v nedohlednu. Lze důvodně předpokládat, že i třetí etapa kvantitativního uvolňování, kterou FED započal v prvním týdnu v září, bude mít stejný efekt, tzn. z pozitivního hlediska spíše nulový.

Existuje nezanedbatelné riziko, že třetí díl QE přifoukne další bublinu. Sázkové kanceláře mohou vypsat kurzy, na jakém trhu se to stane. Dost pravděpodobné je, že se tak stane na trzích rizikových aktiv, neboť další peníze v ekonomice mohou motivovat banky umístit je na trzích, což přinese zvýšení hodnoty akcií, a to mnohdy aniž by jejich hodnota byla podpořena reálnou hodnotou společností.

Dalším dopadem bude růst ceny zlata na mnohdy až nesmyslně vysokou úroveň, kde se nemá šanci dlouhodobě udržet. Růst ceny zlata potěší obchodníky s ním. Nicméně porostou obavy z růstu inflace.

Vytváříme si konkurenci

Dalším, kdo bude mít z QE radost, jsou firmy v zemích BRIC, kde zřejmě vyrostou pracovní místa za tyto levné peníze. Země BRIC však nejsou jediné, které budou profitovat, s investicemi v nových zemích, které nastoupí do výtahu k prosperitě, tvořeného levnými penězi z QE, určitě nastoupí další státy. A to zejména ty, které nebudou svou ekonomiku sešněrovávat dalšími a dalšími pravidly a nechají trhu volnější prostor.

Pak se mnozí politici diví, že rozvíjející se ekonomiky rostou a bohatnou, i když třeba v přepočtu HDP na hlavu za vyspělými stále zaostávají. Zásluhou přílivu investic se toto zaostávání pomalu snižuje. Pracovní místa se přesouvají do méně svázaného prostředí a lidé v rozvinutých zemích přicházejí o práci. Politici ve své pýše a domýšlivosti mají představu, že jsou natolik silní, že mohou umravňovat neviditelnou ruku trhu podle představ státní i nadnárodní administrativy.

Když to nejde silou, jde to větší silou

Rozhodnutí ECB nakupovat dluhopisy zemí s dluhovými problémy a zprovoznění evropského stabilizačního mechanismu, je vedeno stejnou logikou, jako poslední rozhodnutí Fedu. Tedy když na rozhodnutí ekonomiky nestačí velké množství peněz, tak se jich použije ještě více. Má to však jeden zádrhel, nefunguje to, stejně jako to nefungovalo v minulosti. Buď se zásluhou zvýšeného množství peněz zvýší inflace anebo, jako je tomu nyní, si tyto prostředky ponechají v bilanci obchodní banky, aby vylepšily svou kapitálovou přiměřenost či se chránily proti problémům úvěrovaných subjektů v době deprese.

Podniky zatím rozum neztratily

Vedení jakéhokoli podniku se při rozhodování o investici či o náboru pracovních sil neřídí podle toho, jak jsou momentálně levné a dostupné úvěry či zda lze snadno umístit emisi akcií na burze, ale podle toho, jaký plánuje odbyt svých výrobků či služeb. Až potom nastupuje otázka, kde na investici vzít peníze.

V současné situaci je jasné, že žádné velké investiční zázraky čekat nelze. Spotřebitelé spíše šetří, protože úroveň zadlužení mnohých z nich je příliš vysoká. A protože smyslem podnikání není prodat co nejvíce výrobků, ale maximalizovat zisk, hledají podniky možnosti, jak výrobu zefektivnit a snížit náklady. To je samozřejmě doprovázeno omezováním počtu zaměstnanců a snižování investiční aktivity, neboť akceleruje snaha o maximální využití stávajících kapacit. A to navzdory snahám FEDu či ECB a třeba deseti programy kvantitativního uvolňování.

-

-Šimon Finemon | Více na Investujeme.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 30.9.2022 Exchange s.r.o.

EUR 24,570 24,670
USD 25,130 25,250
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články