Česká republika je přitom zemí, kde takové riziko hrozí nejmenšímu počtu obyvatel – jen devíti procentům.

Nejvíce obyvatel ohrožených chudobou žije podle údajů Eurostatu v Lotyšsku (25,6 procenta), Rumunsku (23,4 procenta) a Bulharsku (21,4 procenta). Naopak nejmenší riziko připadá na Českou republiku (devět procent), Nizozemsko (10,5 procenta) a Slovensko (10,9 procenta).

V rámci unie představuje 116 milionů lidí 23,6 procenta všech obyvatel. Cílem sedmadvacítky je toto číslo snížit do roku 2020 alespoň o 20 milionů lidí.

Celkem 81 milionům lidí, tedy 16,5 procenta z 495 milionů obyvatel unie, hrozí pád do chudoby, protože jejich disponibilní zůstatek je po zaplacení daní nižší než je hranice stanovené státem, v němž žijí.

Ohrožení chudobou nebylo jediným hlediskem Eurostatu při zpracování statistiky. V roce 2008 žilo 42 milionů obyvatel unie, tedy 8,5 procenta populace, v situaci vážného materiálního nedostatku. To znamená, že ze svých příjmů nebyli schopni platit účty, dostatečně topit ve svých příbytcích, koupit si automobil nebo telefon.

TIP: Třetina českých rodin je prý chudá, kde je hranice chudoby?

Stav se přitom velmi liší zemi od země. V Bulharsku trpí materiálním nedostatkem 41,2 procenta lidí a v Rumunsku 32,9 procenta lidí, naproti tomu v Lucembursku pouze 0,7 procenta obyvatel, ve Švédsku 1,4 procenta, v Nizozemsku 1,5 procenta a v Belgii 5,6 procenta.

Eurostat ve zprávě Příjmy a životní podmínky v Evropě dále konstatuje, že devět procent občanů EU (34 milionů lidí) žilo v roce 2008 v podmínkách, v nichž osoby ve věku 18 až 59 s výjimkou studentů využívaly jen 20 procent svého ročního pracovního potenciálu. Nejvíce takových lidí žilo v Irsku (13,6 procenta), Maďarsku (12 procent) a Belgii (11,7 procent). (TIP: Minimální evropská mzda má zabránit chudobě )

Tyto tři faktory – riziko upadnutí do chudoby, vážný materiální nedostatek a život v domácnosti, kde je nízká míra intenzity práce – tvoří kritéria pro poměřování sociálního vyloučení. Alespoň jednu z těchto podmínek splňovalo před dvěma lety 116 milionů lidí – tedy necelá čtvrtina obyvatel unie – nejvíce v Bulharsku (45 procent obyvatel), Rumunsku (44 procent) a Polsku (31 procent). Na druhém konci se umístilo Nizozemsko, Švédsko a Česká republika (všichni tři 15 procent) a Lucembursko a Dánsko (obě země 16 procent).

Téměř sedm milionů obyvatel splňovalo všechny tři podmínky – nejvíce v Bulharsku (4,5 procenta obyvatel), Maďarsku (2,7 procenta obyvatel) a Rumunsku (2,4 procenta obyvatel). V tomto srovnání nejlépe dopadlo Lucembursko (0,2 procenta obyvatel), Švédsko (0,3 procenta) a Španělsko a Dánsko (oba 0,4 procenta).

-Kristýna Kuslová,MED

Kam dál?

- Důchodci: Jsme chudí, bojíme se že bude hůř a nejsme sami!

- Jak zbohatnout? Jaké jsou vlastně cesty k bohatství?

- Jak žít déle? Musíte být bohatí!