Kde spořit peníze? "Nejlepší je matrace"

- Spoření autor: Redakce NašePeníze.cz

Každý poradce, nebo jiný člověk s dobrými úmysly vám určitě řekne, že je potřeba si dělat finanční rezervu, peníze je potřeba mít rozdělené do vícero aktiv a určitě není dobré schraňovat hotovost, nedej bože ještě doma. Poslední události ve světě ale dávají za pravdu spíše těm, kteří nevěří nikomu a drží peníze doma.

Příklad z Kypru ukazuje, že pokud dnes nemáme peníze v hotovosti někde, kde nám na ně nikdo nemže šáhnout,  nemáme jistotu, že o ně nepřijdeme. Foto:SXC

Příklad z Kypru ukazuje, že pokud dnes nemáme peníze v hotovosti někde, kde nám na ně nikdo nemže šáhnout, nemáme jistotu, že o ně nepřijdeme. Foto:SXC,zdroj: NašePeníze.cz

Politici a centrální bankéři nám pomalu, ale jistě devalvují naše úspory, které držíme v hotovosti, a my s tím musíme něco dělat. Buďto se rozhodneme investovat do nástrojů, které mají potenciál v delším horizontu porazit i vyšší míru inflace, ale musíme počítat s určitou mírou rizika, nebo je nám riziko cizí a peníze dáváme do bezrizikových finančních aktiv. Otázkou je, jestli dnes vůbec ještě nějaká bezriziková finanční aktiva existují.

Účet v bance není investicí, jde spíše o nutnost, resp. o možnost, jak zjednodušit své peněžní toky. Banky mají přístup k naším penězům a my můžeme využívat jejích služeb. Někdo je za to ještě ochoten platit poplatky, někdo, kdo nechce vyhazovat peníze do vzduchu, si vybere banku bez poplatků. Už to, že platíme bance za to, že jí umožňujeme pracovat s naší hotovostí, je divné, ale každý má na výběr.

Bezpečné banky jsou minulostí

Cítíme se bezpečně, protože naše peníze jsou ze zákona pojištěny (alespoň do určité výše) a svým způsobem nám to zjednodušuje život. Pak nastane situace, že malému ostrovnímu státu hrozí finanční problémy a my zjistíme, že peníze v bance nejsou nedotknutelné, resp. že politici ve své bezradnosti klidně šáhnou na naše peníze. A my s tím nemůžeme nic udělat, protože banky se zavřou a výběry jsou omezeny.

O „špatnosti“ kyperského řešení by se dalo spekulovat. Kdyby zachraňované banky zkrachovaly, vklady do stotisíc eur jsou v EU pojištěné do 100 % a co má klient navíc, s tím velmi počítat nemůže. A i ty peníze, které jsou pojištěny, klienti nedostanou hned. Takže zde bych problém neviděl, problémem je samotná myšlenka, s níž politici vyrukovali – příště se jim může podařit jí protlačit. Zdanit pojištěné vklady na Kypru se tak zatím nepodařilo, ale jak připomněl Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank ve svém komentáři, Kypr není jedinou a ani první zemí, kde se politici k něčemu podobnému odhodlali. Bezpečný způsob jak uložit peníze přestává existovat. Co tady máme dál?

Příklad z Kypru ukazuje, že pokud dnes nemáme peníze v hotovosti někde, kde nám na ně nikdo nemže šáhnout,  nemáme jistotu, že o ně nepřijdeme. Ještě před několika lety přitom existovalo několik nástrojů, které mohly být považovány za bezpečný přístav, resp. investici, která nenese téměř žádné riziko.

TIP:

- Jsme spořivý národ, šetříme hodně, ale neefektivně. Jak na to?

- Úrokové sazby bank jsou tak nízké, že ani nemá smysl spořit

- O druhý pilíř lidé nestojí. Pojišťovny proto nabízejí vlastní spoření

- Investice do pozemků: Kdy je výhodná? Ceny nemovitostí klesají

- Jak vám z(ne)hodnotily penzijní fondy vaše peníze

Vezměme si takové dluhopisy. Státní dluhopisy vyspělých zemí byly kdysi považovány za bezpečný nástroj, do něhož investovali jak velcí, tak i retailoví investoři (například prostřednictvím fondů) s tím, že sice nejde o nástroj s vysokými výnosy, ale možnost ztráty investovaných peněz je prakticky nulová. Bohužel, poslední roky nás všechny vyvedly z omylu, Řecko je posledním zářným příkladem. Státy se dnes zadlužují tak, že prakticky nejsou schopny své dluhy v dlouhém horizontu splatit a pokud si nevytisknou nové peníze, bude zle. Výsledkem je tedy budoucí default, nebo inflace, která z nízkých výnosů stejně udělá špatný vtip.

Co tady máme dál? Penzijní fondy. V ČR je to vlastně stejné jako s dluhopisy, které ve svých portfoliích fondy drží. Státní podpora, kterou se dnes penzijní fondy zaštiťují, je vzhledem k povaze politiků schopných všeho, něco, čeho se v budoucnu stejně nedočkáme. Hlavní výhoda nového druhého pilíře spočívá v tom, že se klienti nemusí spoléhat pouze na stát. Jak tato výhoda dopadne, když se ujmou vlády neschopní (resp. všehoschopní) populisti, o tom nám mohou povídat lidé na Slovensku a zejména v Maďarsku. Když stát potřebuje peníze, není nic lehčího, než zdiskreditovat penzijní společnosti (případ Slovenska), nebo si z nich peníze rovnou vzít (jako v Maďarsku).

Investice do zlata? Zlato není

Jedním z velmi oblíbených bezpečných přístavů jsou drahé kovy, zejména zlato. Mnohými považováno za jeden z nástrojů, jak přežít krizi bez úhony, nebo jedinou alternativu k dnešním papírovým, brzo bezcenným penězům. Ale pouze to fyzické. Každý ví, že nakupovat ETF a různé jiné papírové náhražky zlata je vhodné pouze ke krátkodobé spekulaci, protože nikdo nikdy nebude vědět, jak jsou vlastně tyto cenné papíry kryty reálnými kovy. Takže si koupíme zlato ve fyzické formě – mince, slitky, cihličky – komu je co libo. Ale abychom předešli riziku krádeže, uložíme si jej do banky, tam přeci bude v bezpečí. Ano? Tím bych si nebyl tak jistý.

Koncem března totiž došlo k prolomení dalšího tabu, které opět ukázalo, že klienti jsou pro banky pouhým zdrojem levných peněz, ničím víc. Holandská banka ABN Amro jednoduše oznámila svým klientům, že fyzické zlato, které si prostřednictvím ní nakupili, není. Banka zkrátka nemá zlato k tomu, aby jej mohla svým klientům dát ve fyzické formě a tak dostanou pouze finanční částku, odpovídající kurzu zlata v dané měně. Špatný vtip? Bohužel ne.

Mnohé teď určitě napadnou nemovitosti. Ano, jako investice to není špatné, když na to máte. Ale kdo má na to, aby si koupil byt, dům, nebo pozemek za vlastní? Málokdo. Často slýcháme, že v době nízkých úrokových sazeb a hrozící inflace není nic lepšího, než se zadlužit, ale to už tady několikrát bylo a vždy to dopadlo špatně. Vysoká inflace v konečném důsledku pomůže pouze zemím, které si samy tisknou peníze. Pokud očekáváte, že peníze ztratí zanedlouho svou hodnotu úplně, můžete to risknout, ale to už není o omezování rizika, ale o rizikové spekulaci. A pokud bychom chtěli dál spekulovat a vytvářet divoké konspirační teorie, kde máte jistotu, že vám stát nemovitost nevyvlastní? Nebo přijde přírodní pohroma, dům vám vytopí tisíciletá voda a vzhledem k poloze v zátopové oblasti nedostaneme od pojišťovny prakticky nic.

Normální době bychom podobně laděný komentář mohli publikovat prvního dubna, nebo v jiný datum, kdy se běžně publikují vtipy. Začátek dubna je dávno za námi a tento komentář už není tak vtipný, jak by mohl ještě před pár lety, nebo i měsíci být. Je to spíše k pláči a určitě to nejsou slzy skrze smích. Jen doufám, že o několik let nebudou na apríla publikované články na téma „Šel jsem do banky a představte si, dali mi mé peníze“, nebo „Nebudete tomu věřit, ale stát mi vyplatil důchod“. To bude srandy kopec.

-Daniel Kuchta | Investujeme.cz

Tagy: peníze finance sporeni