Vždy je možnost vzít si úvěr. Některé komerční banky samy nabízejí možnost zvýhodněných úvěrů pro podnikatele po představení jejich podnikatelského záměru. Důležitou institucí v tomto směru je Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). U tohoto specializovaného bankovního ústavu, který většinově vlastní stát, mohou malí a střední podnikatelé získat zvýhodněné úvěry či alespoň záruku na úvěr u banky komerční.

Má také na starosti vládou schválené programy na podporu podnikání. Bohužel, většina těchto programů, jako je například program START, nemají v současnosti aktuální výzvu. Vzhledem k tomu, že od příštího roku začne další několikaleté období pro čerpání peněz EU, je pravděpodobné, že od roku 2014 bude možné se opět zapojit. Zvýhodněné mikropůjčky pro podnikatele rovněž poskytují například některé kraje a města.

Peníze je možné získat i od Úřadu práce

Několik desítek tisíc korun na rozjezd svého podnikání je možné získat také na Úřadu práce. Má to ale jednu podmínku. Musíte na něm být evidováni jako nezaměstnaní. Konkrétně se jedná o takzvaný "příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti". Ale pozor. Tento příspěvek je nenárokový, a tudíž není možné se ho domáhat za každou cenu. V různých koutech republiky jsou totiž na základě tamní nezaměstnanosti a demografické struktury různé preference. Někde budou předně podporovat mladé, jinde naopak lidi zralého věku.

Dobrou zprávou je, že příspěvek lze získat i na podporu výkonu samostatné výdělečné činnosti, tedy jako OSVČ. Výše příspěvku v takovém případě přitom může činit až šestinásobek průměrné mzdy. Samotný formulář žádosti je možné získat na Úřadu práce nebo i internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

Samotné podání žádostí ovšem není idylka. Je k ní totiž třeba přiložit řadu dalších dokumentů a potvrzení. Například jde o podnikatelský záměr, ekonomickou rozvahu, oprávnění k podnikání v oboru či nejrůznější potvrzení o tom, že žadatel nedluží nic na daních, pojistném a tak podobně. Pokud mu bude příspěvek přiznán, musí následně doložit, že opravdu peníze použil tak, jak uvedl v žádosti a většinou také platí podmínka, že musí alespoň rok (někde i déle) podnikat. Jinak by musel peníze zase vrátit.

Speciální fond

Vlajkovou lodí státu pro pomoc podnikatelům, kterou v současnosti dokončuje ministerstvo průmyslu a obchodu, je takzvaný Seed fond. Ten by měl začít fungovat, tedy alespoň podle posledního harmonogramu, ještě letos. O co vlastně jde?

Seed fond je projekt v rámci Operačního programu Podnikání a inovace zaměřený na podporu podnikatelů ve formě investic rizikového kapitálu, tedy investic, o něž nemají zájem banky kvůli vysoké rizikovosti. Kromě finančního nástroje na podporu začínajících firem se fond orientuje i na firmy zralejší, protože se ale zajímáme o získání peněz do začátku, může tento nástroj opomenout.

Do začínající firmy s inovativním nápadem fond investuje veřejné peníze společně s dalším soukromým investorem. Začínající podnikatel tak kromě kapitálu získá i know-how a obchodní kontakty od svého soukromého partnera, což může využít pro růst své firmy. Poměr investic je v rané fázi firmy takový, že soukromý investor musí dát alespoň 30 procent investice a Seed fond doplatí zbytek.

Poté bude mít začínající firma několik let na to, aby tohoto úvodního impulsu využila, do jejich obchodních rozhodnutí jim nebude ministerstvem zřízený fond mluvit. Peníze z fondu v ní ale nezůstanou navždy a časem dojde k takzvanému exitu, čímž se získají investované prostředky zpět do fondu a mohou být opakovaně použity pro nastartování další firmy. Seed fond by měl po svém vzniku operovat s částkou přibližně 1,3 miliardy korun, z toho bude asi 800 milionů vyčleněno právě pro začínající firmy.

Podnikatelští "andělé"

Tihle "andělé" jsou de facto individuální investoři, kteří financují svým vlastním kapitálem perspektivní malé a střední podniky, které podle nich mají dobrý potenciál. Důvodem je samozřejmě zhodnocení jejich vložených prostředků.

Ale nezůstává jen u peněz. Mají zájem, aby se společnosti, do nichž investují, dařilo, spolu s penězi přináší i určité znalosti, obchodní kontakty a podobně. Po určité době svůj podíl odprodají. Tito "andělé" se často sdružují do nejrůznějších sítí.

Několik takových sítí funguje v České republice a podnikatelům zprostředkovávají kontakty na své členy a pomáhají jim připravit jejich projekty. V Česku působí například Angel Investor Association, Central Europe Angel Club, Business Angels Czech nebo Business Angels Network.

Mirek Kynčl | MED