Kdo letos nejvíc zbohatl? Technici a lékárníci trhli rekordy, šéfové firem berou přes 320 tisíc měsíčně
16. 10. 2025 – 7:19 | Domácí | Štěpán Bárta | Diskuze:
Mzdy v Česku letí nahoru, ale ne všem stejně. Zatímco zaměstnanci v soukromém sektoru zažívají nejlepší časy, státní úředníci zůstávají pozadu. A rozdíly mezi obory jsou propastné – od elektronických techniků až po generální ředitele, kteří berou částky, ze kterých se běžným lidem zatočí hlava.
Soukromý sektor drtí státní úředníky
Už skoro dva roky berou lidé v soukromých firmách víc než jejich kolegové na státních výplatních páskách – a propast se dál prohlubuje. V prvním pololetí letošního roku si zaměstnanci v soukromém sektoru přišli v průměru na 51 828 korun hrubého měsíčně, zatímco ve státním to bylo o více než dvě tisícovky méně, konkrétně 49 721 korun.
Rozdíl se prohlubuje i tempem růstu. Mzdy v soukromých firmách vzrostly meziročně o 7,2 procenta, zatímco platy státních zaměstnanců jen o 5,9 procenta.
Podle hlavního analytika společnosti Citfin Miroslava Nováka za to může přístup vlády. „Co dělá vláda, je v platové oblasti vůči zaměstnancům státu negativní,“ říká Novák. A dodává, že klíčové bude, zda se kabinet Petra Fialy dokáže s odbory dohodnout na růstu platů od ledna.
Ministerstvo práce uvádí, že „osmdesát procent zaměstnanců soukromého sektoru pobíralo mzdy v rozpětí 24 592 až 85 768 korun za měsíc“. Ve státní správě se výplaty pohybují v rozmezí od 30 518 do 71 275 korun.
Lékárníci a letoví dispečeři na špici
Největší procentuální růst letos zaznamenali technici elektronici, kteří si polepšili o téměř 19 procent a dostali se na více než 70 tisíc korun měsíčně. Ve veřejném sektoru kralují farmaceuti z veřejných lékáren – ti si připsali přibližně 17,7 procenta navíc a dosáhli průměrné mzdy 96 441 korun.
V korunách ale vítězí jiní. Řídící letového provozu si meziročně přidali neuvěřitelných 31 444 korun, takže nyní berou průměrně 267 135 korun hrubého měsíčně. Těsně za nimi skončili výrobní a investiční náměstci ve stavebnictví, kteří si polepšili o 24 478 korun na 174 430 korun měsíčně.
Naopak největší propad zažili řídící pracovníci v projektování mimo stavebnictví – jejich mzdy klesly o 6,4 procenta na 112,5 tisíce korun. Ve státní sféře dopadli nejhůř manažeři v sektoru zaměstnanosti, kteří si pohoršili o 6,1 procenta a berou nyní průměrně 65 585 korun.
Šéfové firem vládnou peněženkám
Na samotném vrcholu žebříčku stojí generální ředitelé velkých firem s průměrným platem 320 813 korun měsíčně. Desetina z nich přitom bere více než 643 tisíc. Následují řídící letového provozu a bankovní makléři.
Ve státním sektoru vládnou výplatním statistikám lékaři. Primáři si přijdou na 189 439 korun hrubého měsíčně, další lékařské profese jsou hned za nimi. Až devátí v pořadí jsou nejvyšší státní úředníci s 136 394 korunami měsíčně.
Rozdíly mezi profesemi i sektory tak zůstávají obrovské. Zatímco jedni přemýšlejí, kam investovat přebytečné statisíce, jiní čekají, jestli vláda konečně přidá.