Komentář: Kde vlastně vzaly církve majetek?

- Životní styl autor: Redakce NašePeníze.cz

Desítky miliard církvím a k tomu majetek za další desítky miliard. To je téma, které budí v posledních týdnech velké emoce nejen mezi politiky, ale také mezi samotnými občany ČR. Na toto téma bylo napsáno již mnoho článků a příspěvků včetně jak a kdy byl tento majetek zestátněn. Nikde však nezaznělo, kde vlastně církve zmíněný majetek získaly.

Mají církve opravdový nárok na všechen zabavený majetek? Ilustrační foto:SXC

Mají církve opravdový nárok na všechen zabavený majetek? Ilustrační foto:SXC,zdroj: NašePeníze.cz

Nechci budit ještě větší zášť, nebo snad závist. Možná jen upozornit, že kdyby političtí zastánci vrácení majetku lidem vysvětlili, že církve majetek za celá tisíciletí získali pouze dobrým hospodařením a získáváním milodarů od věřících, bylo by vše v pořádku. Problém je, že většina lidí totiž tuší, že historicky církve získávaly majetek i ne příliš etickou cestou, včetně prodeje odpustků za vraždy a jiná násilí.

Nejsem oprávněn posoudit, zda se dá v archivech vůbec ještě dohledat přesný původ církevního majetku, ale možná by stálo za to, kdyby tato (někdy zbytečně rozhazovačná) vláda utratila pár desítek tisíc za prozkoumání opravdovém historickém "nároku“ církví na všechen majetek včetně prozkoumání historických vazeb a dokumentů. V rámci oněch miliard se jedná o zanedbatelný náklad.

V některých dokumentech jsem dohledal obecnou informaci, že kostely, farnosti i  kláštery zakládali a financovali panovníci z desátků, které platili obyvatelé. Cílem těchto církevních staveb bylo starat se o pocestné, chudé a nemocné (celý dokument o historii církevního majetku v pdf formátu zde). Dnes se o tyto lidi stará stát (nebo alespoň má starat).

Platy duchovních z dnešního pohledu

Je krásné, že se část politiků hájí faktem, že stát pak nebude povinen vyplácet mzdy duchovním a tím se ušetří mnoho peněz (Státnímu rozpočtu to ušetří kolem 1,5 miliardy ročně).

Na druhou stranu je třeba si položit otázku, proč by vlastně mzdy duchovních měli hradit i nevěřící ze svých daní? Nevznikla snad církev na základě dobrovolných příspěvků věřících, kteří se skládali na kostely, i samotný život farářů a vlastně fungování celé církve? Pro někoho možná hloupé přirovnání, ale vidím to podobně, jako když lidé musí platit koncesionářské poplatky České televizi i přes to, že ji nesledují. Někdo to nazývá solidárností. Neměla by být však solidárnost dobrovolná?

Rozhodně nechci upírat nikomu včetně církví právo na majetek, pokud byl prokazatelně získán etickou a legální cestou. Církve kromě mnoha skandálů, daly světu určitě i mnoho pozitivního. Opravdu není cílem tohoto komentáře ještě více zvýšit negace i falešnou závist, jen možná podnítit k zamyšlení o opravdovém původu veškerého majetku, který má být církvím vrácen.

Možná si někdo ještě vzpomene na dílo Jana Husa "Knížky o svatokupectví", které říkají, že se má církev starat o víru a ne o majetek.

Na druhou stranu i já se vlastně občas v duchu „modlím“, aby někdo s vyšší mocí v některých případech zasáhl.

Na závěr pár faktů k církevním restitucím

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi ve středu po mnohahodinové diskusi Senát zamítl. Zákon, který podle senátorů prolamuje hranici 25. února 1948 a nadhodnocuje částku náhrady, nyní poputuje zpět do dolní parlamentní komory.

ČSSD: Vládní návrh zákona, podle kterého by církve od státu dostaly majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a finanční náhradu 59 miliard korun, doporučil zamítnout ústavně-právní, hospodářský i školský výbor. Hlavními důvody bylo prolomení hranice 25. února 1948 a předražené vyčíslení majetku. Podle sociálních demokratů, kterým zejména se návrh nezamlouval, se začnou po přijetí zákona rovněž hromadit stížnosti lidí, jejichž majetek byl restituován podle jiných kritérií.

ODS: Majetkové nároky církví opakovaně potvrdil ústavní soud. Pokud bychom jejich řešení opět odsunuli, budou státu hrozit hromadné žaloby a živelné vydávání majetku, možná i nad rámec toho, s čím právě schválený zákon počítá. Další přešlapování by se proto státu mohlo prodražit. Náklady na chod církví a platy duchovních by se navíc ve stávajících podmínkách časem skokově zvyšovaly. Zaprvé kontinuálně roste počet duchovních, za druhé by bylo třeba začít vyplácet i nové církve, které v současnosti čekají na registraci,“ doplnil Benda.

LIDEM: "Veřejnost si vysvětlení některých otázek rozhodně zaslouží. Ať už se to týká Benešových dekretů či ochrany movitého kulturního dědictví," poznamenala politička, opozice podle ní demagogicky ovlivnila české občany, kteří se nyní ptají na podrobnosti zákona. "ČSSD odpovědi dobře zná, jen to nepřiznává," uzavřela.

KSČM: Nejen řadoví věřící, ale i místní faráři mají z tak zvaných církevních restitucí obavy. Mají o nich jen minimum informací a nedovedou si představit, jaké důsledky pro ně budou mít. Tedy například, co přesně které farnosti bude vráceno, jak to budou spravovat, co budou dělat s nepotřebnými budovami či pozemky a podobně. Převzetí a případný prodej vráceného majetku však církve jistě zvládnou. Více však věřící i faráře trápí lidské důsledky přijetí a realizace tohoto zákona. Obávají se, co to udělá s mezilidskými vztahy v jednotlivých farnostech. Mají pochybnosti o tom, zda je pro církve rozumné usilovat o majetek a finanční náhradu v tak astronomické částce právě v době, kdy se téměř všem žije stále hůře. Obávají se, že církve přijdou o důvěru mnohých občanů, že se od nich odkloní i mnozí stávající věřící.

 

Církevní restituce v bodech

1. Církve budou muset prokázat, že danou nemovitost nebo pozemek vlastnily k 25. únoru 1948 a naplnit další podmínky stanovené zákonem. Tato hranice je neprolomitelná. O vydání pozemku rozhodne Pozemkový fond nebo Lesy České republiky podobně jako u restituentů, kterým byl majetek vydáván na základě zákona o půdě z roku 1991.

2. Finanční náhrada ve výši 59 miliard se bude církvím vyplácet v průběhu příštích 30 let (80 procent připadne katolické církvi, 20 procent si rozdělí ostatní církve). Průměrná roční splátka ze státního rozpočtu tedy činí zhruba 2 miliardy korun. Pro porovnání, roční náklady na chod církví a platy duchovních činí v současnosti 1,445 miliardy korun ze státního rozpočtu. Tato částka bude souběžně s vyplácením finanční náhrady postupně utlumována, po sedmnácti letech ukončí stát její vyplácení úplně.

3. Výpočet finanční kompenzace nestaví církve do výhodnější pozice než původní restituenty v devadesátých letech. Pouze se vycházelo z průměrných tržních cen pozemků, které při dřívějších restitucích ještě neexistovaly. Církve nemají oproti původním restituentům možnost žádat o náhradní pozemky a bude jim vyplacena paušální náhrada za veškerý nevydaný majetek.

4. Hodnota vraceného majetku a výše finanční kompenzace za nevydaný majetek byla stanovena vládní komisí již v roce 2007 na základě detailních podkladů od církví a náboženských společností, Pozemkového fondu ČR a Lesů ČR. Současná vláda tento výpočet přijala a zvolenou metodu výpočtu potvrdila jako vyhovující renomovaná auditorská společnost Ernst&Young.

5. Navrácení majetku do rukou církve a související finanční vyrovnání narovná majetkoprávní vztahy a pomůže nastartovat rozvoj mnoha českých obcí, na jejichž území se majetek církví – doposud blokovaný zákonem o půdě - nachází. Na místě navrácených chátrajících budov budou moci vznikat například hospice či jiná sociální zařízení, která církev tradičně provozuje.

Martin Slapnička | šéfredaktor NašePeníze.cz

Tagy: církve peníze majetek nemovitosti komentáře