V českých penzijních fondech si na budoucnost spoří téměř čtyři miliony lidí, kteří v nich mají uloženo astronomických 644,2 miliardy korun. Podle části opozice je však současný systém nastaven nespravedlivě a příliš nahrává správcům fondů. Pirátští poslanci nyní přišli s plánem, jak zkrotit vysoké poplatky, které podle nich neodpovídají realitě dnešního finančního světa. Pokud jejich návrh projde, zisky bank a pojišťoven výrazně klesnou ve prospěch budoucích důchodců.

Půl milionu korun navíc pro každého?

Návrh počítá s tím, že by se roční poplatky za správu u účastnických fondů snížily ze současného jednoho procenta na 0,4 procenta. Podobný sešup by čekal i transformované fondy, kde lidé mají uloženo nejvíce peněz. Změna by se dotkla i odměn za zhodnocení majetku, které by klesly o třetinu.

Pro běžného střadatele to nejsou jen drobná procenta v tabulkách, ale reálné peníze na ruku. „Po třiceti letech spoření v dynamickém fondu by lidé měli na kontě díky nižším poplatkům v průměru o 482 tisíc korun více. To znamená o dva tisíce vyšší měsíční penzi ze spoření,“ vysvětlila šéfka poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Za celou dobu spoření by si tak lidé mohli přijít na částku, za kterou se dá pořídit například nové auto nebo rekonstrukce bytu.

Fondy si berou peníze i za záporný výnos

Hlavním argumentem pro změnu je fakt, že správa peněz je díky moderním technologiím stále levnější, ale české fondy na poplatcích neubírají. „Správa aktiv a obchodování s cennými papíry se přitom stává čím dál méně nákladovým. I v Česku se objevují zahraniční platformy, které nabízejí dokonce bezplatný nákup cenných papírů a cenu za správu aktiv kolem 0,12 procenta ročně,“ uvedli předkladatelé návrhu.

V zahraničí, například ve Švédsku, jsou náklady na správu u konzervativních fondů zlomkem toho, co platí Češi. Tuzemské prostředí je podle poslanců zakonzervované a fondy se o klienty poplatkově nepřetahují. I Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové v připomínkovém řízení přiznalo, že „stávající nastavení maximální výše úplaty v některých případech neodpovídá činnosti, kterou penzijní společnosti pro spořící účastníky reálně vykonávají.“

ČNB volá po vyšší atraktivitě spoření

I když se vláda k návrhu staví spíše opatrně a mluví o nutnosti dalších analýz, Česká národní banka (ČNB) vyslala jasný signál podpory. Snížení poplatků by podle centrálních bankéřů mohlo vést k lepšímu zhodnocení úspor a zvýšení zájmu o tento typ zajištění na stáří. Podle ČNB by to „rovněž by to mohlo motivovat penzijní společnosti k optimalizaci nákladů.“

Zatímco hnutí ANO před volbami slibovalo snížení poplatků do roku 2027, konkrétní kroky zatím ministerstvo financí neupřesnilo. Pro miliony střadatelů tak zůstává otázkou, zda se dočkají férovějších podmínek, nebo budou i nadále financovat vysoké marže penzijních společností.