Konec stěhování za nižšími daněmi

10. 2. 2009 – 1:01 | Podnikání | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Konec stěhování za nižšími daněmi
Foto:sxc.hu | zdroj: NašePeníze.cz

Evropská komise znovu oprášila svůj plán na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Jeho případné přijetí by na jedné straně znamenalo snížení administrativní náročnosti pro firmy, na straně druhé by vedlo ke snížení daňové konkurence mezi jednotlivými členskými státy.

V současné době má každý členský stát Evropské unie vlastní pravidla pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob. Na rozdíl od nepřímých daní, kde již harmonizace významně pokročila, v oblasti daní přímých zatím jednota neexistuje. Zásada volného pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží se  promítá ale i do daňové oblasti, a proto tlak na harmonizaci i v této oblasti postupně vzrůstá.  Evropský soudní dvůr se zatím  snažil oblast přímých daní judikovat způsobem, který tuto problematiku spíše liberalizoval. V současné době však z Evropské komise a bruselské administrativy vycházejí podněty, aby se sladila i daň z příjmů.

 Čtěte také:
- Podnikatelé si budou moci asi odečítat DPH u všech osobních aut
-
Finanční úřady budou namátkou kontrolovat dále i přes rozhodnutí soudu
- Sazby daně z příjmu právnických osob po celém světě klesají
- Nové daně: naděje, nebo zklamání?
- Podnikatelům vadí časté změny legislativy a daně


Cílem je tak nyní vytvoření  jednotné právní úpravy v rámci Evropské unie pro výpočet a konsolidaci společného základu daně u subjektů, které podnikají v několika členských zemích a tvoří jednu vlastnickou skupinu. Spolu s tím  má být zaveden systém, podle nějž by docházelo k  rozdělení konsolidovaného společného základu daně členským státům, ve kterých tyto daňové subjekty podnikají. Na přidělený základ daně by se v každém státu Unie aplikovala sazba národní daně.  Předpokládá se tedy, že by rozdíly mezi zeměmi ve výši firemních daní zůstaly zachovány.

 

Sníží se daňová konkurence?

CO CHCE DÁT KOMISE DO NÁKLADŮ

• 50 procent nákladů na reprezentaci
• tvorba rezerv
• daň z příjmů
• úplatky
• pokuty a penále hrazené státním úřadům za porušení práva
• náklady na řízení vynaložené v souvislosti s daňově osvobozenými příjmy (dividendy, kapitálové zisky apod.)
• peněžité dary a specifikované dary na charitativní účely
• náklady na pořízení či technické zhodnocení odpisovaného majetku (majetek s dobou použitelnosti vyšší než 12 měsíců a s pořizovací cenou vyšší než 1000 eur)
Názory na zavedení společného zdaňovacího základu se liší. Například podle bývalé náměstkyně ministra financí Dany Trezziové jsou teoretické cíle projektu „smysluplné“. „Stanovení metodiky výpočtu základu daně a zavedení jednoduchých a transparentních pravidel by jistě snížilo administrativní zátěž firem i správců daně a vedlo k omezení daňových úniků a podvodů,“ vysvětluje.

Ostatní aspekty ovšem už tak pozitivně nevyznívají. Stanovení společného zdaňovacího základu je totiž už předstupněm toho, aby se pak v nějakém dalším vývoji poměrně jednoduše harmonizovaly daně i na úrovni  daňové sazby. „Je proto důležité tento vývoj bedlivě sledovat, protože jestli mají ještě členské státy v oblasti daní nějakou část suverenity, tak jsou to právě daně z příjmů,“ domnívá se soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. „Pokud by se společná zdaňovací základna dále vyvíjela, tak by státy o kus této suverenity mohly přijít.“

Na snížení daňové konkurence mezi jednotlivými státy by přitom prodělaly státy s nižším zdaněním firem, tedy i Česká republika. „Dovedu si představit vývoj, v němž zejména nadnárodní společnosti, které mají svá sídla ve státech s vysokou mírou zdanění právnických osob, zvolí tento systém, protože jim pomůže kompenzovat a snížit zatížení v těchto státech,“ říká Šimka. Podle jeho slov to časem bude nutit stejným způsobem danit i na sebe navázané společnosti, například v rámci koncernu, nebo jejich pobočky, které působí ve státech s nižší sazbou daně z příjmů právnických osob. To nakonec může vést paradoxně k tomu, že státy, v nichž jsou nízké sazby daně z příjmů právnických osob, na tom budou prakticky bity. I Trezziová ovšem připouští určité pochybnosti. „Otázkou zůstává  naplnění v praxi, a jaké klady a zápory by zavedení společného konsolidovaného daňového základu jednotlivým členským zemím přineslo.“ Zástupci firem myšlenku na zavedení jednotného daňového základu vesměs vítají. „Harmonizace v této oblasti je více než lákavá. Jednalo by se o obrovské zjednodušení  podnikání v rámci kteréhokoliv státu Evropské unie. Zejména malým a středním podnikům by padla bariéra drahého daňového poradenství  při dnešních 27 daňových systémech. Rovněž z hlediska srovnávací základny by jednotný zaklad byl nesporně pozitivní,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy  Milan Mostýn. I svaz má ale k návrhu své výhrady. „Politickým problémem je konsolidace. Zejména z  hlediska podílu na dani  jednotlivých firem ve skupině,  které mají  sídlo v různých státech. Nelze ani přehlížet názor euroskeptiků, kteří považují harmonizaci daňového základu za první krok k jednotné evropské dani z příjmů,“ říká Mostýn.

 

Jeden stát, dva daňové systémy

Další problém se skrývá v tom, že by v případě přijetí společného zdaňovacího základu mohlo dojít  ke vzniku dvou daňových systémů na území jednoho státu. Možnost volby společného zdaňovacího základu  by byla totiž alespoň zpočátku opcionální. Firma by si jej tedy mohla, ale i nemusela zvolit. „Samozřejmě, že to v jistém smyslu vede k vytvoření jakýchsi dvou daňových režimů – jeden režim pro tu firmu, která oné opce využije, a druhý režim pro tu, která se nechá zdaňovat čistě podle vnitrostátní úpravy. To vytváří vnitřní daňovou konkurenci uvnitř jednoho státu,“ domnívá se Šimka.

Takový systém, kdy budou existovat dva daňové systémy na úrovni jednoho státu  ale nemůže být dlouhodoběji udržitelný. Bude se tak vytvářet umělý tlak na postupné rušení národních daňových systémů a na zavedení společného zdaňovacího základu nejen jako eventuální možnosti, ale jako povinnosti, aby se daňový systém stal opět jednotným. Odtud je už pak jenom kousek k prosazení následného kroku – k stanovení jednotné daňové sazby.

Právě možná negativa, která by přijetí společného zdaňovacího základu mohla přinést, jsou důvodem, proč práce na něm pokračují poměrně pomalu, byť se v poslední době zrychlily. Podle Trezziové  je předpokládané dokončení projektu zhruba v roce 2011, což se ale  může zdát více než ambiciózní. Zejména s ohledem na rezervovaný přístup řady zemí. Existuje však několik členských zemí Evropské unie, které projekt výrazně podporují. Pokud nedojde k přijetí záměru všemi 27 státy,  může být implementován na základě institutu takzvané zesílené spolupráce.

Stačí, když se osm členských zemí dohodne, a projekt podpoří. Jednotný daňový základ pro firmy by se tak mohl stát zadními vrátky, kterými se může dostat do diskuze otázka daňového dumpingu, kterým se ohání řada členských států. „Většina těch starších a velkých států Unie se potýká  s důsledky silného sociálního státu, a míra zdanění zde přesahuje míru zdanění v Česku a dalších bývalých komunistických státech,“ vysvětluje snahy po zavedení společného daňového základu Šimka. „Domnívám se, že vláda by měla tento vývoj pozorně sledovat a chránit naše národní zájmy.“


Více na Profit.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 19.5.2022 Exchange s.r.o.

EUR 24,670 24,770
USD 23,320 23,500
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články