Krize v domácnostech. Počet lidí, kteří nemají ani na vodu a elektřinu vás překvapí

8. 8. 2025 – 8:56 | Domácí | Štěpán Bárta | Diskuze:

Krize v domácnostech. Počet lidí, kteří nemají ani na vodu a elektřinu vás překvapí
Každá osmá chudá domácnost v Česku už nezvládá zaplatit ani vodu a elektřinu | zdroj: AI DALL-e

Z finančního zdraví Čechů se stává vážný problém. Mnozí se propadají do chudoby, začínají selhávat platby za energie a krize se odráží i na duševním zdraví. Česko si v evropském srovnání pohoršilo.

Z vody a světla luxus. Chudí Češi žijí od výplaty k výplatě

Víc než každý osmý člověk s nízkým příjmem v Česku má problém zaplatit základní služby, jako je elektřina nebo voda. A situace se zhoršuje. Index finančního zdraví a prosperity, který zveřejnila Česká spořitelna ve spolupráci s Evropa v datech a Sociologickým ústavem AV ČR, ukazuje, že bez finanční rezervy je dnes už přes 60 % nízkopříjmových domácností. Ještě loni to bylo 57 %.

Zatímco celkový počet domácností, které nestíhají včas hradit základní služby, vzrostl jen mírně (z 1,9 na 2,6 %), u chudších vrstev jde o dramatických 12,1 %. Tito lidé častěji trpí psychickými potížemi – podle výzkumu se u nich deprese a úzkosti vyskytují až třikrát častěji než u zbytku populace.

Česko se v evropském srovnání propadlo z devátého na desáté místo. Přeskočila nás Itálie, a i když jsme stále nad průměrem EU, ztrácíme půdu pod nohama. V žebříčku finančního zdraví si nejlépe vedou Nizozemci, nejhůře Bulhaři. Německo je na devátém místě, Slovensko až na 24. příčce.

Nákupy ve slevách a sbohem značkovým potravinám

Na spotřebitelském chování Čechů je dopad inflace vidět zcela jasně. Domácnosti omezují nákupy dražších potravin, dávají přednost levnějším značkám a často loví slevy. „Lidé přestali dělat zásoby a zaměřují se na levnější varianty. Výrazně vzrostl podíl privátních značek,“ potvrzuje ekonomka Jana Matesová.

Podíl výdajů domácností na jídlo klesl z 14,6 % v roce 2022 na 13,6 % loni. Jenže za tím není vyšší životní úroveň – naopak. Zatímco jídlo zlevnilo, jiné výdaje – hlavně bydlení a energie – letí vzhůru.

Po skončení státní pomoci v podobě Úsporného tarifu a zastropování cen energií se náklady na bydlení opět zvedly. I přes mírný pokles (z 6,8 na 6,6 % celkových výdajů) patří výdaje na energie u českých domácností mezi nejvyšší v EU.

Peníze na běžných účtech, investice minimální

Finanční jistota Čechů dál zůstává křehká. Naprostá většina úspor leží ladem na netermínovaných účtech. Domácnosti mají na bankovních účtech 2,9 bilionu korun – téměř polovinu na běžných účtech, které nenesou prakticky žádný výnos.

Investice zůstávají spíše výjimkou. Češi své peníze neriskují, raději je nechávají „ležet“. Podle analytičky Evropy v datech Hany Vincourové tak Česko zaostává i v této oblasti a situace se dlouhodobě nemění.

Zhoršující se kondice nízkopříjmových domácností tak není jen problém jednotlivců, ale potenciální hrozba pro celou společnost.

Zdroje:
Novinář z Prahy, který se zaměřuje na ekonomická témata a dopad čísel na reálný život. Sleduje pohyb peněz i příběhy lidí v jejich stínu - od statistik po každodenní rozhodnutí domácností. Vedle psaní zpráv studuje vysokou školu, zajímá se o dění kolem sebe a ve volném čase rád zajde do kina, stráví večer s přáteli nebo si zahraje počítačovou hru. Věří, že i v ekonomice se dají najít příběhy, které mají co říct.

Nejnovější články