Lidé s vyššími příjmy mají nižší důchody než ti s nižšími příjmy

3. 5. 2016 – 0:00 | Penze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Lidé s vyššími příjmy mají nižší důchody než ti s nižšími příjmy
Ilustrační foto | zdroj: freeimages.com

U důchodových nároků v Česku je zastoupen nejenom prvek zásluhovosti, ale i prvek „solidarity“. Občané s vyššími příjmy mají relativně nižší důchody než občané s nižšími příjmy. Jak je v důchodové legislativě zabudován „rovnostářský princip“?  

Výpočet státního důchodu je poměrně složitý a ovlivňuje ho celý průběh pojištění. Výše důchodu tedy nezávisí pouze na příjmech v posledních několika letech, jak se někteří občané mylně domnívají. Podívejme se na některé důvody, proč je výpočet státního důchodu při vyšších příjmech méně výhodný než při nižších příjmech a proč je zejména pro lidi s průměrným a vyšším příjmem vlastní zajištění na penzi nutností.

Základní výměra důchodu je vždy stejná

Každý státní starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Procentní výměra státního důchodu závisí na konkrétním průběhu pojištění, tedy na získané době pojištění a výši průměrné mzdy za odpracované roky. Základní výměra důchodu je však pro všechny příjemce důchodu stejná a v roce 2016 činí 2 440 Kč.

Praktický příklad

Pan Nový získal dobu pojištění v rozsahu 32 let (minimální potřebná doba pojištění pro přiznání státního důchodu v roce 2016) a jeho osobní vyměřovací základ (průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky) je ve výši 10 000 Kč. Pan Nový bude mít základní výměru důchodu 2 440 Kč, tedy stejně vysokou jako pan Černý, který získal dobu pojištění 43 let a jeho osobní vyměřovací základ je 50 000 Kč.

Redukce osobního vyměřovacího základu

Jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ, neboli průměrná měsíční mzda za odpracované roky. Při výpočtu starobního důchodu se však osobní vyměřovací základ redukuje. Při výpočtu důchodu v roce 2016 se do částky 11 883 Kč započítává osobní vyměřovací základ plně. Od částky 11 884 Kč do 108 024 Kč se však započítává již pouze z 26 %. Součtem obou redukčních hranic je výpočtový základ, ze kterého se počítá státní důchod.

Praktický příklad

Pan Nový má osobní vyměřovací základ 10 000 Kč, jeho výpočtový základ bude 10 000 Kč. Pan Černý má osobní vyměřovací základ 50 000 Kč, ale jeho výpočtový základ bude vlivem redukce jen 21 794 Kč. Osobní vyměřovací základ má pan Černý vyšší 5krát, výpočtový základ vlivem redukce již pouze 2,2krát.

Zápočet evidence na úřadu práce

Do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu se započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální (důchodové) pojištění, ale rovněž i náhradní doby pojištění.

Mezi náhradní doby pojištění patří např. i evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu. Do doby pojištění se vždy započítává evidence na úřadu práce, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce po dobu, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato lhůta zjišťuje zpětně a do 55 let věku se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Evidence na úřadu práce se hodnotí do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu z 80 %.

Započítání evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu tak v praxi znamená, že občan, který byl během produktivního života v různých časových termínech celkem např. 5 let v evidenci na úřadu práce, může mít započtenou stejnou dobu pojištění jako občan, který pracoval nebo podnikal po celý produktivní život.

-Petr Gola | Více na Investujeme.cz
Zdroje:
investujeme.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 23.9.2021 Exchange s.r.o.

EUR 25,380 25,480
USD 21,650 21,790
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články