Lidé si na penzi stále nespoří dost

- Penze autor: red

Aktuálně penzijní společnosti spravují 414 mld. Kč. Meziročně toto číslo roste. S ohledem na počet účastníků, který koncem roku 2017 byl 4 452 000, pak vychází, že průměrná smlouva má naspořeno 93 000 Kč. Je to dostatečné?

Ilustrační foto: Spoření

Ilustrační foto: Spoření,zdroj: freeimages.com

Rozhovor Emila Brože s Richardem Siudou (ředitelem prodeje a členem představenstva Conseq penzijní společnosti), Janem Ležákem (manažerem pro externí prodej Penzijního fondu České spořitelny) a Lukášem Škopkem (vedoucím péče o firemní zákazníky spol. Partners).

Jen pro doplnění. Průměrný příspěvek zaměstnavatele je 824 Kč, účastníka 759 Kč. Je to tedy dostatečné?

Richard Siuda: Vždy musíme pracovat s číslem udávajícím, kolik jsou lidé schopni si odkládat. Nemůžeme klienty „ždímat“ a říkat jim, aby si vše odkládali. Také potřebují řešit aktuální potřeby. Ale je jasné, že částka 100 000 Kč do důchodu nikoho nevytrhne. To je jasné.

Dnes maximálně možná částka, kterou si můžete daňově uplatnit a dostanete na ni maximální státní příspěvek, je 86 000 Kč ročně (příspěvky účastníka a zaměstnavatele). Příspěvky účastníků se pomalu posouvají k vyšším částkám. Příspěvek je již 1 000 – 2 000 Kč.

Příspěvek zaměstnavatele také narůstá. V rámci poptávky po zaměstnancích se zlepšují zaměstnanecké benefity a parametry se budou do budoucna zlepšovat. Samozřejmě je stále mnoho smluv, kde je hrazena minimální částka 100 Kč. Není čerpán ani státní příspěvek, jelikož na jeho dosažení je nutno spořit minimálně 300 Kč. Jsou zde vlastně čerpány pouze příspěvky zaměstnavatele.

Na nás všech je, abychom se tyto klienty snažili přesvědčit, že dává smysl, aby si začali do systému přidávat více sami. Aby jim to dávalo význam.

Pokud se ještě vrátím k výši příspěvkuKolik by si klient v procentech měl odkládat na penzi? Je nějaké obecně doporučované procento?

Lukáš Škopek: Finanční poradci obecně doporučují, aby 10 % z příjmů šlo na penzi. Samozřejmě jiná diskuze bude s člověkem, který je manažer v Praze, anebo se samoživitelkou dvou dětí.

Ještě bych se vrátil k částce 90 000 Kč na smlouvě. Je také nutné říci, že DPS funguje od roku 2013. Takže na smlouvách nemůže být, při průměrných platbách, logicky milion. Ani já nemám na DPS miliony, ale počítám také s tím, že smlouva ještě dlouho pojede.

Jenom doplním, že ta částka byl součet z transformovaných fondů a DPS. Celkový počet účastníků, celková výše prostředků.

Jan Ležák: Ta částka je pozitivnější, než bývala. Průměrná naspořená částka roste. Ale je asi trošku nefér říkat toto číslo, protože je to průměr všech klientů. Někteří začínají, někteří končí. Rozhodně ovšem nikoho nespasí 100 000 Kč na důchod.

Přesuneme se k rozdílům mezi účastnickými a transformovanými fondy (TF). Před rokem 2013 byl TF znám jako penzijní připojištěni. Jaké jsou hlavní rozdíly?

Lukáš Škopek: „Staré penzijko“ je taková ta populární „státní garance“, že se smlouva nikdy nedostane do mínusu. Jeho nevýhodou je nemožnost vybrat si vlastní způsob investic dle volby klienta.

U doplňkového penzijního spoření (DPS) stát nepřikazuje investice tak, že se hodnota nikdy nesmí dostat pod nulu. Penzijní společnosti nemají tak svázané ruce jako v minulosti. Část klientů se ovšem stále ptá po jakési garanci. Ale existují penzijní společnosti (Conseq, Česká spořitelna), kterém už vymysleli řešení i pro tyto klienty.

Vy jste říkal (Richard Siuda), že máte DPS i pro děti kvůli nízkým poplatkům. Jaká je tedy poplatková struktura u nových účastnických fondů?

Richard Siuda: Staré transformované fondy mají poplatek ještě o trošku níže, myslím, že je to 0,8 % z objemu aktiv. Plus 10 % z výnosů. Za současné situace, kdy dluhopisové instrumenty, které mohou TF kupovat, nesou nulu, nemají fondy na čem vydělávat.

U účastnických fondů je to fixní 1 % z objemu majetku a 15 % z kladné výkonnosti. Je potřeba říci, že to 1 % je nejenom odměna správci, ale je to celková nákladovost. Např. u podílových fondů vedle manažerských poplatků (odměna správci) je zvlášť účtována odměna administrátorovi, depozitáři atd. V tom je DPS na průběžných nákladech levnější.

To 1 % je účtováno u všech účastnických fondů, nebo pouze u dynamického?

Richard Siuda: Jedno procento účtujeme u obou fondů, které dnes máme. Tzn. u akciového i u dluhopisového. Máme ještě jeden fond, který moc nepočítám, jelikož jej nikomu aktivně nenabízíme. Myslíme si, že na dlouhodobé spoření nedává smysl. Je to povinný konzervativní fond. V tomto fondu máme asi 4 mil. Kč. Dlouhodobě nemá smysl investovat do fondu peněžního trhu, jehož výnos je blízký nule.

Mám tady opět jeden zajímavý graf z asociace. Je to zhodnocení účastnických fondů od jejich založení roku 2013. Kdy vy (Richard Siuda, Conseq) jste výherce ve zhodnocení. V rámci kumulativního zhodnocení Conseq dosáhl ke zhodnocení 64 %. Což je velmi atraktivní výnos. PSČS je na úrovni 23,3 %. V čem je zásadní rozdíl v těchto výnosech? Co způsobilo ten rozdíl?

Jan Ležák: Je potřeba zmínit, že fondy se liší. Jak ve své strategii, tak nastavení. Také ne všechny penzijní společnosti investovaly hned od počátku. My jsme zainvestovali až v roce 2014 a s kapitálem, který již měl smysl investovat. Proto je tam výrazný skok v kumulativním zhodnocení. Při pohledu na zhodnocení v jednotlivých letech je zde rozdíl také, není ovšem tak velký.

My jsme obecně na dynamickém trhu trochu více konzervativnější než společnost Conseq, která má nakoupeno v portfoliu mnohem více akcií. My jdeme způsobem stabilizační složky i v dynamickém fondu. Náš portfolio manažer má dány možnosti, jak nakoupit, překoupit nebo podkoupit určitý benchmark, který mu nastavujeme. Je to tedy určitě ve složení aktiv a musíme také porovnávat počátek investování daných penzijních společností.

- Video na Investujeme.cz

Tagy: důchod penze sporeni penzijní spoření

Zdroje: Investujeme.cz